Únor 2016

Poděkování

28. února 2016 v 19:50 | Anytt* |  Menší než malé množství lásky
Na úplný závěr bych chtěla poděkovat pár lidem, kteří se nějak "podíleli" na tvorbě povídky Menší než malé množství lásky. Povídku jsem psala strašně ráda, tak doufám, že se vám líbila a byli jste s ní spokojení :)
Děkuju, že jste ji četli! A teď už konkrétně...

Epilog

19. února 2016 v 21:45 | Anytt* |  Menší než malé množství lásky
A je tu finále :) Díky, že jste to se mnou vydrželi :) Užijte si epilog a mějte se krásně! :)


O rok později


Červnové slunce pražilo, a tak se Pobertové společně s Lily uchýlili do stínu stromu. Rusovláska seděla zády k Jamesovi a opírala se o něj, zatímco jeho přidržoval strom. Ostatní seděli různě rozmístění, Sirius napůl vleže, Remus se zkříženýma nohama a Červíček s nohama nataženýma. Užívali si krásných posledních teplých dní, které kdy v Bradavicích stráví. Před pár dny složili zkoušky OVCE a na výsledky si museli počkat. Proto svůj volný čas věnovali nicnedělání, opalování a loučení s milovanými Bradavicemi.

10. Vítěz a poražený

1. února 2016 v 21:10 | Anytt* |  Menší než malé množství lásky
Poslední kapitola :) Ještě zbývá epilog a je konec. Opět poprosím o váš názor. Užijte si to :)

Bolela ji hlava a těžko se jí dýchalo. Oči měla těžké, nechtěla je zvedat. Byla by to moc velká námaha. Kolem sebe slyšela hlasy, které narušovaly klid, který do té doby měla. V hlavě jí stále víc tepalo. Chtěla je poprosit, ať se ztiší, ať alespoň chvilku mlčí, aby se hlava mohla uklidnit a ta bolest zmizela. Matně si vybavovala události posledních čtyřiadvaceti hodin. Přicházely pomalu, po kouscích. Ráno snídala ve Velké síni, dopoledne měla vyučování, vzpomínala na hodinu lektvarů s Křiklanem a na dokonalý lektvar Lily Evansové. S tím jménem se jí toho pojilo hodně. Vybavila si temné jezero, rudé jiskry, vodu, příšery v ní a… přízraky.