Říjen 2015

Nikdy se tě nevzdám

30. října 2015 v 22:19 | Anytt* |  Další povídky
Tak je to konečně tu - druhý díl povídky Celibát s názvem Nikdy se tě nevzdám. Kdo nečetl nebo nekomentoval, tak prosím, ať učiní. Jednak jste se k tomu moc nevyjádřili a jednak byste asi moc nepochopili tuto povídku (v Celibátu je i vysvětlení toho, co mě vedlo k tomu něco podobného napsat).
Měla jsem v plánu tuhle povídku napsat přes prázdniny, ale přiznám se, že jsem k ní zasedla až poslední týden v srpnu a dokončila ji až na konci září. A pak jsem si nechala ještě měsíc na to, abych se tím tak nějak sama prokousala, něco si uvědomila, utvořila si na to názor apod. Musím říct, že pro mě psaní bylo dost těžké. Čím delší doba plynula od mého rozhodnutí něco podobného napsat (pro upozornění - Celibát jsem napsala v červnu 2014, kdy jsem taky dostala tento nápad - s Nikdy se tě nevzdám jsem si počkala rok a čtvrt), tím hůř jsem se do povídky a do děje dokázala vcítit. Stále jsem měla před sebou, jak by měla vypadat, co v ní chci, jak jí napsat, ale sednout si k tomu a začít s tím, to bylo těžší. Nicméně jsem přece jen něco vyplodila. Musím ale říct, že Nikdy se tě nevzdám není ani zdaleka tak dobrá povídka jako Celibát a po delší úvaze musím říct, že Celibát není ani zdaleka tak dobrá povídka, jak jsem si původně myslela. Asi bych obě dvě momentálně hodnotila jako průměrné, možná lehce nadprůměrné, ale ani s jednou nejsem maximálně spokojená.
Nicméně jsem si ale splnila takový svůj malý (a nicotný) spisovatelský sen, a to ten, že jsem napsala o prostředí Říma. Co se náboženství týče - vždy mě lákalo něco takového napsat, ale čím víc jsem nad tím přemýšlela, tím hůř mi psaní šlo a celé to téma se mi vzdalovalo. I tak jsem ale ráda, že jsem se do toho ponořila a něco z toho vzniklo. Upozorňuji, že povídka není songfic, ale tahle písnička se mi tam prostě hodí a mám ji s povídkou spojenou už od toho dne, co mě napadlo ji vůbec napsat.
Doufám, že se vám povídka bude líbit. Shodou okolností koukám, že momentální téma týdne na blogu je "Čas říct sbohem", což se docela i hodí :). Prosím vás o vaše vyjádření v komentářích, jak k této povídce, tak k Celibátu.


Každý z nás je Bůh. Každý z nás zná všechno. Stačí otevřít mysl tak, aby zaslechla svou vlastní moudrost.

Buddha

Čtyři dohody

25. října 2015 v 18:51 | Anytt* |  Knihy

napsal: Don Miguel Ruiz
přeložil: Viktor Faktor
počet stran: 135

Černá růže

22. října 2015 v 20:45 | Anytt* |  Hudba
...skvělá písnička na večerní poslouchání...


Houby magický

20. října 2015 v 16:05 | Anytt* |  KABÁT
... písnička, která na mě moc velký první dojem neudělala...
...zato druhý dojem byl velký a pozitivní...


Zmizelá

17. října 2015 v 21:44 | Anytt* |  Knihy

napsala: Gillian Flynn
přeložila: Drahomíra Michnová
počet stran: 528

Live today design

13. října 2015 v 21:33 | Anytt* |  Blog
Ahoj všem!

Jak jste si mohli všimnout, blog nahodil nový oblek - oblek ve stylu absolutního pozitivního myšlení (alespoň takový byl můj plán). Stejně jako předchozí design má i tento na svědomí Moreen, které bych tímto chtěla moc poděkovat, protože jsem opět úplně maximálně spokojená!

Říkala jsem si, že by neškodilo něco pozitivního. Koukala jsem se na citáty na netu a hledala nějaký optimistický, který by se týkal života a jeho žití. No a nakonec jsem narazila na jeden, který jsem si prostě musela přivlastnit - Tomorrow is too late. Live today. Myslím, že to mluví za vše a nemusím k tomu nic dodávat. Moreen navíc našla správně vyletněnou fotku (nevadí, že už je podzim - alespoň se mám během hnusného počasí zase na co těšit :)), takže výsledek je minimálně pro mě naprosto úžasný!

Doufám, že se design líbí i vám a třeba pro vás bude o to příjemnější tento blog navštěvovat :).
Mějte se krásně (a pozitivně!),
Anytt*


8. Zvrácená hra

8. října 2015 v 20:18 | Anytt* |  Menší než malé množství lásky
Po dlouhé době další kapitola povídky :). Pomalu se blížíme ke konci. Pro připomenutí předchozí kapitola ZDE. Užijte si čtení! Těším se na vaše názory :)