Červenec 2014

Zejtra napořád

29. července 2014 v 20:33 | Anytt* |  Filmy a Seriály
/Přednastaveno/

Zdroj obrázku

Hlasy v písku

21. července 2014 v 11:48 | Anytt* |  Další povídky
Po delší době se opět hlásím (to víte, prázdniny vysilují, není čas ani nálada cokoli přidávat) a přináším vám jednokapitolovou povídku, kterou už mám pár měsíců napsanou a považuju ji za docela ucházející :) Není moc dlouhé, ale mám i kratší, tak snad se vám bude líbit a nebudete příliš zklamaní.


Hustě pršelo a moře bylo rozbouřené. Mraky byly celé černé a bylo vidět, že tohle počasí v příštích dnech rozhodně nebude lepší. Vlny stoupaly a ihned klesaly, vyplavily na břeh spoustu nečistot a naplavenin z otevřeného oceánu, a tak se v létě vždy tak čistá pláž začala rychle plnit chaluhami. Racci na to kupodivu nebrali ohled. Zima, která na začátku jara přišla, se nelíbila ani jim, a proto byli radši daleko pryč, než aby se pásli na zelených rostlinkách. Mně však tohle počasí nevadilo. Nasála jsem vůni deště smíchanou s mořem a usmála jsem se. Jak já tohle miluju. Stála jsem tu, na mokré pláži, v teniskách, ve starých džínech a šusťákové bundě s kapucí, kterou jsem stejně neměla na sobě, a užívala jsem si počasí. Někdo by mohl říct, že jsem hotový blázen, když miluju neklidné moře, husté přívaly deště a ještě lehkou zimu začínajícího jara. No, lehkou… Dneska byla pořádná zima. Foukalo a moje hnědé dlouhé vlasy létaly všemi směry, takže účes, o který jsem se původně doma snažila, neměl valný úspěch. Nevadilo mi to, naopak. Bylo to příjemné. Do tváře mi střídavě bubnovaly kapky deště a kapky mořské vody, kterou vítr přenášel všemi různými směry.

Všechny cesty vedou do Říma

7. července 2014 v 17:48 | Anytt* |  A pak jsem přišla já...
Nazdár všichni :),
právě jsem se vrátila z Říma a mám toho hodně, co bych vám chtěla povyprávět. Jednoduše řečeno, jsem naprosto nadšená! Strašně jsem se do Itálie těšila, protože jsem potřebovala vypadnout z Prahy a z Čech, abych si odpočinula od některých lidí a od školy a od prostředí, ve kterém jsem byla deset měsíců a které se skoro neměnilo. No a úplně jsem se zamilovala! To město je prostě skvělý! Napíšu vám to v bodech (tento nápad jsem si půjčila od Kaťule), tak snad vám to pomůže přiblížit se mým zážitkům.