Finální shrnutí povídky ITWWBHBWD

13. ledna 2014 v 22:05 | Anytt* |  I think we will be happy before we die
Tak tohle je opravdu konec. Je mi z toho do pláče. Už když jsem psala poslední kapitolu povídky, brečela jsem, jak mi bylo líto, že to končí. Je to moje dítě, můj výtvor. Je dokončen a je kompletní. A já se s ním mám najednou rozloučit? Ne... To je až příliš těžké. Přijde mi, jako kdyby s Lili a Jamesem umřelo ještě něco navíc ve mně. A bolí to.
Povídka obsahovala 139 stran ve Wordu, 54 963 slov, 34 článků o ní na mém blogu (tenhle je 35 - krásné číslo), nespočetně komentářů od mých věrných čtenářů Mellisy, Rogue, Ály a Kačky - za což jim chci strašně moc poděkovat. Byly jste skvělé, že jste to se mnou vydržely, trpělivě četly kapitoly a komentovaly. Právě vaše komentáře mi neskutečným způsobem dokázaly rozjasnit náladu, i když jsem ji měla třeba na bodu mrazu. Děkuji Vám.
Čím víc se povídka blížila ke konci, tím větší jsem měla problém s jejím psaním - až na poslední kapitolu. Možná to bylo tím, že jsem prostě věděla, že to končí, že to musím napsat co nejlépe. Byla to obrovská zodpovědnost, dovést mé dílo alespoň k něčemu, co se trochu podobá dokonalosti. Hrozně mockrát jsem si řekla: "Proboha, to nedám. To nemůžu nikdy dokončit!" Ale zvládla jsem to. A jsem na sebe pyšná, protože I think, we will be happy before we die je první vícekapitolová povídka a celkově vícekapitolový útvar, který jsem kdy napsala a hlavně DOPSALA. Tím jsem si dokázala, že mám na to, abych se psaní věnovala i v budoucnu, jak si přeju.
Ani nevíte, jak moc mě mrzí, že to končí. Opravdu jsem si k povídce vybudovala vztah a ten najednou nějak mizí. Ne, vždy tu bude. Vždy budu vědět, že jsem něco takového vytvořila. Mám to pevně uložené a v mysli to budu mít pořád.
Speciální dík platí J.K. Rowlingové, bez jejího nápadu bych nikdy nic takového nenapsala. Je mou obrovskou inspirací a já jenom žasnu, jak úžasný svět plný magie vytvořila. Děkuju.
Něčím bych tuhle kapitolu blogu chtěla zakončit. Ke každé mojí postavě jsem si vybudovala nějaký vztah, a tak jsem se rozhodla, že bych ho mohla trochu poodhalit.



Lili (Evansová) Potterová - Sladká Lili, jinak to říct nejde. Od začátku měla moje sympatie. Odrážela útoky Jamese, ale nakonec ho přece jen pustila za svoje hradby a poznala jaký je. Milovala ho stejně jako svého syna Harryho. Pro mě je to dokonalá matka. Některé by se pro svou rodinu obětovat nedokázaly. Lili měla určitě jistý půvab. Jak řekl Remus a spoustu dalších, dokázala v lidech najít krásu. Probudila v Jenny lidskost, Remuse přesvědčila, že není špatný. K Červíčkovi se vždy chovala mile. Eva pro ní byla i přes to, co udělala, stále nejlepší přítelkyní. Nikdy nedala dopustit na Severuse Snapa. A v neposlední řadě se po celý svůj život snažila vycházet se svou sestrou, i když se jí to nedařilo. Pro mě je to skutečná hrdinka!

James Potter - Nepředstavovala bych si ho po svém boku, ale k Lili se hodí dokonale. Nejdřív sice neměl dost dobrý způsob, jak jí dokázat, že ji má rád, ale přišel na to. Dokázal ji o tom přesvědčit. Nikdy nezradil své přátele. Bezmezně věřil Siriusovi i Remusovi v době, kdy se navzájem osočovali, že jsou zrádci. Nikdy se k nim neobrátil zády. Věc, která se mi na něm příčí, je šikana Severuse Snapa. Jeho jsem v oblibě nikdy moc neměla, ale šikana je trochu moc, no ne? Nadruhou stranu si dokázal uvědomit svoje hranice a zachránil mu život.

Sirius Black - Neodolatelný lamač dívčích srdci :) Na ty pozor, dámy! :D Siriuse mám hrozně moc ráda. Celkově proto, jaký je. Dokázal se změnit kvůli dívce, která ho odmítala. Poznal, jaké to je. Mohl si to uvědomit dřív, než způsobil Evě a mnoho dalším takovou bolest, ale chlapům to prostě někdy nedojde hnedka, že? Důležité je, že nám všem nakonec ukázal, že není takový sukničkář, za jakého ho každý považuje.

Remus Lupin - Remusovi jsem moc velký prostor v povídce nedala. Vždy tam však byl jako rádce - poradil Jamesovi ohledně Lili, mluvil často s Jenny, přesvědčil Siriuse, aby si začal s Jenny. A vždy byl po boku Červíčkovi. Neměl to se svým zvířecím problémem jednoduché, což je v povídce často zmiňováno.

Peter Pettigrew - Červíček má velkou roli až ke konci, ale taky jsem ho tam moc nezmínila. Spíš jsem se opravdu zaměřila na Lili a Jamese. Důležitým okamžikem bylo, když vstoupil do služeb Pána zla. A potom, když zradil Potterovy. Byl bezcharakterní a snažil se jen zachránit si vlastní zadek. Jinak to říct nejde, bohužel.

Severus Snape - Severus Lili miloval. Dával to neustále najevo. Hodně ho ranilo, když si začala s Jamesem a já mu naprosto rozumím. Každý tohle někdy zažije - nedostaneme to, co chceme. Nemůžeme mít toho, koho chceme. A on to řešil po svém. Radši nastoupil do služeb Pána zla, než aby den za dnem čelil tomu, že bude Lili potkávat s mužem, kterého nenávidí. Potom udělal hloupost a snažil se jí odčinit. A platil za to celý život.

Eva Louisová - Evu jsem měla snad nejradši. Bohužel jsem jí dala prostor hlavně v prvních kapitolách a potom tak ve 4/5 povídky. Eva to neměla lehké, vůbec. Proto jsem s ní sympatizovala. Každý z nás se někdy sekne a udělá hloupost. Podlehne někomu, komu by neměl, a potom toho lituje. Ona toho litovala trpce. Žal, zlost na Siriuse, odmítnutí... To vše se v ní smíchalo a ona šáhla po zoufalé možnosti, stejně jako Severus - utekla z toho. Nechala si vzít dítě a vstoupila do služeb Pána zla, než aby s tím žila. Zloba se v ní nahromadila a chtěla se pomstít. Byla krutá, zlá. Přesto jsem ji za to milovala. Hrozně mě mrzelo, když jsem ji nechala zemřít. Měla jsem ji o hodně radši než Jenny. Před Evou smekám. Ona je skutečnou hrdinkou povídky!

Jenny Fellerová - Jenny je hodně zvláštní postava. Také s ní sympatizuji. Lili je taková jakou jí udělala J.K. Rowlingová. Evu a Jenny jsem si mohla vymyslet. Tyhle dvě jsou součástí mě, udělala jsem je povahově podobné té mojí. Teda nemyslete si, že jsem krvežíznivá nebo odmítám všechny kluky, to vůbec :D Na Jenny se mi líbilo to, jak je neústupná. Jde si za svým a nechce nikoho pustit za svoje hradby. Je to až vyhrocené, to ano. Líbilo se mi sledovat, jak ji Sirius dobývá a ona stále odmítá. Pak se projeví její špatná stránka - má na krku vraždu, zrhoutí se před Siriusem a najednou mu podlehne. Ukáže tu svoji lidskost, kterou tak skrývala. Měla jsem ji míň ráda než Evu, ale i jí patří obrovský dík. Právě díky těmhle dvoum jsem mohla mít v povídce rozepjatá křídla a nemusela jsem se přízemně držet toho, co napsala Rowlingová.

Alex Diens - Pro mě je to slaboch. Nejdřív si hrál na hrdinu a potom při jedné jediné chybě se rozsype a kňučí jako malé štěně. Nebylo mi ho ani líto, když jsem ho v povídce zabila. On hrdina opravdu nebyl.

Candice - Přišlo mi (a ani jsem to tak nezamýšlela), že vlastně ve službách Pána zla nebyla. Že chtěla jenom někam zapadnout. Hnusilo se jí zabíjení, ale z nějakého neznámého důvodu prostě u Lorda Voldemorta být musela.

Potterovy - Myslím, že James měl dokonalé rodiče, obzvlášť matku - otce jsem moc nevnímala - a Lili získala dokonalého tchána a tchýni. Když jsem je nechala umírat, bylo mi to upřímně líto. Nechtěla jsem to, ale musela jsem. Logicky, kdyby žili, proč by Harry potom nezůstal u nich?

Evansovy - Jsou tam zmiňováni hodně málo. Každopádně to pro mě museli být skvělí lidé.

Petunie (Evansová) Dursleyová - Petunii částečně chápu. Měla v sobě taky velkou zášť. Její sestra byla něčím lepší, byla to čarodějka. Ona byla obyčejná. Jednoduše záviděla - obyčejná lidská slabost. A to, jak Lili chtěla ustavičně mír, jí asi taky nedělalo radost.

Albus Brumbál - Tak na Brumbála mám hodně dlouhý názor, ale je to jen o mojí povídce, takže krátce. Přišel brzy na to, že plášť je relikvie smrti. Nechápu, proč ho Jamesovi nevrátil dřív. Možná by to alespoň trochu pomohlo. Podle mě nezařídil dostatečnou ochranu. V povídce není zmiňován tak často a já ho tam nevidím jako největšího hrdinu teda. Jinak ho samozřejmě obdivuji.

Rob Diens - Otec Alexe a milenec Evy. Nemohl to mít jednoduché. Eva ho jenom využívala a on jí opravdu chtěl. Tak to v životě bohužel chodí...

Belatrix Lestrangeová - Jedna z posledních postav, o kterých se budu zmiňovat. Belatrix prokázala naprostou oddanost Pánovi zla. Kdyby ji využila nějak jinak, než ke zlu, byla by vlastně i dobrá.

Lord Voldemort - Poslední postava, o které se zmíním. Je to hodně složité. V povídce se ukázal jako naprostý necita a zlosyn. Ale napsal někdo kdy povídku o tom, jaký třeba doopravdy byl? Po čem toužil a že byl přesvědčen, že to, co dělá, je dobré? Nemůžeme o něm přímo říct, že je zlý... I když v povídce takový opravdu byl.


Poslední slovo dostanete samozřejmě vy. Já už jsem se rozloučila, teď je to na vás. Chtěla bych, abyste zhodnotili povídku celkovou. Chtělo by to nějaký velký sloháč :D Chtěla bych vědět, co se vám líbilo, co nelíbilo. Jaký jste měli názor na postavy, které jste měli rádi, které jste nesnášeli. Zkrátka vše, co máte na srdci. Moc se na to těším!
Takže sbohem, I think we will be happy before we die...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Rogue Rogue | Web | 15. ledna 2014 v 11:20 | Reagovat

Díky za tvé díky, ale nebylo zase tolik zač děkovat ;) Když se povídka pěkně čte, tak proč nevyjádřit svůj názor v komentářích a tys odvedla opravdu dobrou práci!
Už jsem některá tvoje (předchozí a nedokončená) díla četla ještě v rámci, dnes již neexistujících blogů. Na celé povídce bylo znát, že jsi dospěla, zlepšil se ten styl psaní a projev, nebylo to suchopárné věty typu "a tak řekl, a tak jsme udělali, a tak šli" a ten projev se formoval ještě během celého psaní, kapitoly v polovině povídky (Neporušitelný slib, Oslava) a asi poslední tři kapitoly považuji za jedny z nejlepších, co jsi v rámci povídky napsala.
Mělo to děj, mělo to zápletku a bylo to dobře promyšlené, ty události a skutečnosti do sebe zapadaly, nebyla to zoufalá kamufláž a snaha v poslední kapitole všechno nějak vyretušovat, aby to do sebe zapadlo a zdárně tak příběh ukončit.
A 31 kapitol je taky povedený kousek! Úplně chápu tvoje pocity, když jsem psala například povídku "For some it´s just a game" prožívala jsem to hodně (a to už mám pár povídek za sebou), brečela jsem, když mi postavy umírali (no, když jsem je zabíjela) a když jsem dopisovala. Je to silné, je to něco co si vypipláš, vypěstuješ, čemu věnuješ svůj čas a energii nad čím uvažuješ a čím svým způsobem žiješ.

K postavám - ty známé z HP asi moc rozebírat nebudu, na ty už všichni názor máme.
Co se týká jedné z nejvýraznějších postav Evy, k té jsem tolik sympatií nechovala; ano bylo mi ji líto, protože Sirius s ní zametl jako s kusem hadru, bylo mi ji líto kvůli smrti jejích rodičů. Ale nepovažuji ji za hrdinku. Nechat se zaslepit nenávistí a bezhlavě se mstít není hrdinský čin, ale slabota. Bylo ji ublíženo a než aby se snažila z ran vzpamatovat a postavit se na nohy, kolem sebe kopala jako malé děcko a přivedla mnoho lidí do neštěstí.
Jenny mi taky nebyla jednoznačně sympatická, svým způsobem byla stejná jako Eva - zaslepná touhou po pomstě a ženoucí se za něčím (doslova) přes mrtvoly. Přesto jsem ji měla radši, protože ona se pod Siriusovou láskou a Liliinou laskavou pomocí začínala měnit a tát...

Každopádně tleskám, bylo to povedené dílo! A doufám, že budeš psát dál :)

2 K K | 20. ledna 2014 v 19:47 | Reagovat

Takže, nejdřív bych se chtěla omluvit, že tenhle článek komentuju s dost velkým zpožděním, ale sama víš, kolik toho ve škole bylo a nějak jsem úplně zapomněla navštěvovat tvůj blog - což je samozřejmě chyba a mrzí mě to..:-( ale teď k povídce ;-) Byla super ve všech ohledech, výborně napsaná, dobře se četla... pro mě byla skvělou oddychovou aktivitou :-) cel dny jsem čekala na nový díl a byla jsem schopná se za odpoledne podívat minimálně 3 jestli se už nááhodou neobjevil a byla jsem víc a víc netrpělivá, když jsem musela čekat další den. Ze začátku jsem byla hodně zvědavá, jak si s tím poradíš, protože přeci jenom psát takovouhle povídku není vůbec snadné, ale samozřejmě jsem věděla, že jsi šikovná a že to určitě zvládneš :-) S každým dalším a dalším dílem jsem byla nadšenější (děj se krásně vyvíjel) a zklamanější (povídka se blížila ke konci) zároveň, teď skončila úplně a já se těším až začnu číst nějakou další tvojí tvorbu! Pokračuj ve psaní, jde ti to skvěle :-) A děkuju, že jsi mi touhle povídkou zlepšovala náladu ;-)

3 Lisa Lisa | Web | 21. ledna 2014 v 16:51 | Reagovat

:D tak v prvom rade chcem povedať, že toľko chvály si ani nezaslúžim :D (aspoň ja :) ) Tvoja poviedka bola krásna, ale u mňa si, tak ako aj u teba držala miesto Eva :D Prv sa mi zdala hrozne zvláštna, veď kto bys a chcel s. Liliných kamarátok zalúbiť do Siriusa?? :D Veľmi mi bolo a aj je že si ju nechala premeniť do takej malej zrudy. Ale celkom ju chápem. :-? Prišla o dieťa a k tomu sa pridala k Voldymu, ktorý ako vieme neovplýva láskavosťou :D A nakoniec zistila že Lily čaká dieťa a to ju dohnalo k žiarlivosti a ešte keď prišla Jenny :-! Ups!! A pohroma je na svete. Ďalej Lily :D túto postavu veľmi obdivujem :D jej obetavosť a láskavosť, ktorá nemá hraníc a keď sa obetovala za vlastné dieťa! Ale ktorá aspoň normálna matka nie? :D jej zapieranie citov k Jamesovi sa mi zdali veľmi vtipné a jej tvrdohlavosť nemala hraníc :D a pri tom bola čistá kvetina. Jej láskavosť k Eve, ktorá si ju už potom skoro vôbec nezaslúžila. Ďalej James :D toho mám veľmi rada :D chudáčik :D a naviac zamilovaný :D on utrpel podľa mňa veľa škôd. Najprv musel znášať starosť o Siriusa a Remusa lebo sa obviňovaní že kto je zradce ďalej o Siriusa, lebo keď mu zomrela Jenny. :-x Potom o svoju milujúcu rodinu. Lily a Harryho. A ešte o svojich rodičov, ktorý sa koniec tohto príbehu nanešťastie nedožili. A podľa mňa rana pod pas bola keď v dej jeho smrti zistil, že zradcom je Peter. Myslím že mu to automaticky došlo, keď Voldy prišiel... Ďalej tu bol Sirius, Jenny a Remus. Na Siriusa som bola veľmi zatrpknutá už len kvôli Eve a potom aj kvôli Jenny. Nehodili sa k sebe a potom postupom času som si ich obidvoch obľúbila. Už sa mi tam nehodila Eva ale Jenny, ktorá si toho toľko prežila ako aj Sirius. A Remus? Lepšie si to nemohla napísať :D bol radca a snažil sa zo všetkých síl pomôcť :D jeho obetavosť bola obdivujúca :D takého priateľ mať stojí za to :D Peter toho ani opisova nemusím krysa. Mal zomrieť. Ja by som umrela... Ja viem je to divné keď to len tak poviem ale odovzdať svojich priateľov do rúk smrti :( nie díky. Ďalej Brumbál a Voldy :D tak Brumbál bol taký ako som si ho predstavovala sentimentálne starec, ktorý sa nebojí riešiť aj také problémy kde by ostatný utiekly sa schovať. A Voldy?  Možem o ňom povedať niečo zlé? Áno môžem... Bol temný zlý a všetko možné... Ale mám ho rada :D v mojej poviedky ktorá je z pohľadu Christine veľmi odhalíme Tomovu povahu :) ďalej Candice Severus a Bellatrix. Tak u Candice som si nikdy nebola istá. U nej som vždy bola zmätená bola to zvláštna osoba. U Severusa som si bola až moc istá. Seva mám rada a preto to aj dokazujem v mojej poviedke pomocou Eileen :D Ale teraz mi prišiel veľmi krutý a možno aj taký vždy bol ale ja som mala rúžové okuliare :D ale snáď nie. Veď keď išiel vtedy zo strachu za Dumbym tak to snáď niečo znamená. Evansnových a Potterových som mala rada zvlášť Potterových. Ich ochota ma dojímala. Ale Evansnový boli niečo iné. Mali dve dve dcéry jednu dobrú a druhú ak to tak vezmeš zlú Petúniu. Prekvapovala ma Petúninina zlosť a závisť keď mala tak milú sestru a zvlášť tak iných rodičov. Bolo to pre mňa iné :O Alex Diens kapitola sama o sebe. Presvedčoval Sve nech sa pridá ku Tomovi a sám aj na to doplatil :( ale tak mu aj treba. Kto druhému jamu kope sám do nej spadne... Ďalej tu bol jeho otec Rob. Milenec Evy. Nenávideli som ho za to. Mal manželku a podvádzal ju. Nenávidim podvádzanie.. Je mi to nechutne že ma napína... Zaslúžil si podľa mňa prísť o syna a zaslúžil si aj Evu lebo potom to bola mrcha. Mal vedieť čo ho čaká :-x Tak ti je moje hodnotenie... Snáď všetkých postáv

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama