Leden 2014

Blog Challenge

27. ledna 2014 v 15:28 | Anytt* |  Blog Challenge
Ještě dřív, než začnu s další vícekapitolovou povídkou, si musím sama pro sebe napsat alespoň pár kapitol. Takže jsem se rozhodla, že si na to vyhradím dobu jednoho měsíce. No a abyste neřekli, že za ten měsíc tady nic nebude a blog bude zaostávat, našla jsem si na netu třicetidenní Blog Challenge. Jde o to, že každý den zodpovím jednu otázku, která se týká přímo mě. Máte tak možnost se dozvědět o mé osobě něco víc, než jen to, že píšu povídky.
Přikládám sem Challenge otázky + jejich překlad, tak snad mě za něj neukamenujete, snažila jsem se to přeložit co nejlépe a odpovídat budu podle těch českých. Nemělo by se to moc odlišovat.
S Challenge začnu přesně 1.2.2014
Zatím se můžete podívat na ty otázky, které mě čekají :)

Další vícekapitolová povídka

21. ledna 2014 v 16:01 | Anytt* |  Blog
Je to tak... ITWWBHBWD nám definitivně skončila a já musím přidávat taky něco jiného. Jenže co? Nápady mi bohužel došly, a proto se obracím na vás. Mám pro vás návrhy. Buď bych přidávala něco ohledně HP, takže moc velká změna by to nebyla, nebo ohledně seriálového TVD.
Takže jelikož jsem teďka dopsala Poberty, tak ty už psát nechci, alespoň na nějakou dobu. Stále tu máme ale hodně témat o HP, takže pokud jste pro tuto variantu, tak vyberte období, na které bych se mohla zaměřit. A kromě období také osoby, na které chcete, aby to bylo zaměřené.
Co se TVD týče, bylo by to tedy seriálové, ale ne úplně podle toho. Chtěla bych si to kdyžtak napsat vlastním způsobem, takže by se to hodně lišilo.
Víc se přikláním k HP, ale přihlédnu samozřejmě k vašem názorům. Právě podle nich se budu rozhodovat, o čem budu nakonec psát.
Takže do komentářů pište návrhy, prosím! Bez návrhů nebude další povídka!


Finální shrnutí povídky ITWWBHBWD

13. ledna 2014 v 22:05 | Anytt* |  I think we will be happy before we die
Tak tohle je opravdu konec. Je mi z toho do pláče. Už když jsem psala poslední kapitolu povídky, brečela jsem, jak mi bylo líto, že to končí. Je to moje dítě, můj výtvor. Je dokončen a je kompletní. A já se s ním mám najednou rozloučit? Ne... To je až příliš těžké. Přijde mi, jako kdyby s Lili a Jamesem umřelo ještě něco navíc ve mně. A bolí to.
Povídka obsahovala 139 stran ve Wordu, 54 963 slov, 34 článků o ní na mém blogu (tenhle je 35 - krásné číslo), nespočetně komentářů od mých věrných čtenářů Mellisy, Rogue, Ály a Kačky - za což jim chci strašně moc poděkovat. Byly jste skvělé, že jste to se mnou vydržely, trpělivě četly kapitoly a komentovaly. Právě vaše komentáře mi neskutečným způsobem dokázaly rozjasnit náladu, i když jsem ji měla třeba na bodu mrazu. Děkuji Vám.
Čím víc se povídka blížila ke konci, tím větší jsem měla problém s jejím psaním - až na poslední kapitolu. Možná to bylo tím, že jsem prostě věděla, že to končí, že to musím napsat co nejlépe. Byla to obrovská zodpovědnost, dovést mé dílo alespoň k něčemu, co se trochu podobá dokonalosti. Hrozně mockrát jsem si řekla: "Proboha, to nedám. To nemůžu nikdy dokončit!" Ale zvládla jsem to. A jsem na sebe pyšná, protože I think, we will be happy before we die je první vícekapitolová povídka a celkově vícekapitolový útvar, který jsem kdy napsala a hlavně DOPSALA. Tím jsem si dokázala, že mám na to, abych se psaní věnovala i v budoucnu, jak si přeju.
Ani nevíte, jak moc mě mrzí, že to končí. Opravdu jsem si k povídce vybudovala vztah a ten najednou nějak mizí. Ne, vždy tu bude. Vždy budu vědět, že jsem něco takového vytvořila. Mám to pevně uložené a v mysli to budu mít pořád.
Speciální dík platí J.K. Rowlingové, bez jejího nápadu bych nikdy nic takového nenapsala. Je mou obrovskou inspirací a já jenom žasnu, jak úžasný svět plný magie vytvořila. Děkuju.
Něčím bych tuhle kapitolu blogu chtěla zakončit. Ke každé mojí postavě jsem si vybudovala nějaký vztah, a tak jsem se rozhodla, že bych ho mohla trochu poodhalit.


Rok 2014

1. ledna 2014 v 0:00 | Anytt* |  Blog
/Přednastaveno(

Šťastný nový rok!
Ano, je to tu. Starý rok jsme právě srdečně opustili, rozloučili jsme se s ním a oslavili jsme začátek toho nového ohňostrojem, koukáním na televizní zábavné pořady, hraním her, posledními pařbami v roce 2013 a samozřejmě půlnoční líbačkou se sklenkou šampáňa v ruce. A tak to má být. Je to tak každý rok a také to tak zůstane.
Pro mě byl rok 2013 hodně náročný, ať už ohledně školy, přátel, kluků, ale třeba i tím, že jsme se na poslední chvíli stěhovali (a i kvůli tomu bych se chtěla omluvit, že je článek přednastavený - je to proto, že jsem nevěděla, zda budu mít přístup k netu). Doufám tedy, že rok 2014 bude příjemnější, nebude žádné trápení a užiju si stejně legrace jako v minulém roce, třeba i víc (hnedka 6. ledna jedu se třídou na lyžák, takže to začíná moc hezky :D)
Tímto článkem bych vám všem chtěla popřát krásný a hlavně šťastný nový rok 2014, klidně si dejte předsevzetí, ale předem vám plně věřím, že je porušíte :D I já mám malý seznámek, který nemám šanci v životě splnit :D No a přeji vám, ať nemáte žádné trápení, protože někdy je to sice fajn, poučit se, ale většinou to člověka jenom deptá. A žijeme jenom jednou, že? Takže žijte, žijte rok 2014 se vším, co k tomu patří. A užijte si to :)