Říjen 2013

Liebster Award

31. října 2013 v 17:03 | Anytt* |  Blog
Tak, i když jsem původně chtěla napsat úplně jiný článek dneska, Rogue mě přivedla na něco, co mě přinejmenším zaujalo. Nechtěla jsem vám to prozradit tak dopředu, ale někdy v únoru plánuji Blog Challenge a dneska jsem se seznámila s úplně něčím novým, do čeho mě Rogue nominovala. Jedná se o Liebster Award (pravidla níže) a myslím, že je to možnost, abyste se o mně dozvěděli něco víc, než to, že píšu povídky. Tak jdeme na to :)

Pravidla:
1. Deset faktů o mě (autorovi blogu)
2. Odpovědět na deset otázek od bloggera, který mě nominoval
3. Vymyslet vlastních deset otázek
4. Nominovat pět bloggerů, kteří mají méně než 200 pravidelných čtenářů a o této nominaci je informovat.

Hřích

26. října 2013 v 16:54 | Anytt* |  Další povídky
Tak, mám něco dalšího z mojí tvorby, co nepatří ke kapitolovce ITWWBHBWD. Tuto povídku jsem psala o prázdninách a byla napsaná na základně jednoho mého snu, který mě v tu chvíli natolik ovlivnil, že jsem to prostě napsat musela. Dokážete si představit pocity, které jsem v tu chvíli měla. Doprovázelo mě to celý den. Není to tedy podle skutečné události a ani nikdy nebude :) S kámošem jsme opravdu jen kamarádi a taky budem ;) Chtěla bych vám ještě připomenout minulý songfic Slzavou cestou :)
P.S. Přeji hezké podzimní prázdniny!


Jednokapitolová povídka
Hřích
Název: Hřích
Postavy: Neurčité beze jmen (dívka a chlapec)
Doba: Během školního roku
Děj: Je hřích se zamilovat nebo se nechat svést? Každý to bere jinak, chlapci i dívky.


22. Dotkni se hvězd

21. října 2013 v 16:15 | Anytt* |  I think we will be happy before we die
I přesto, že se musím učit na zítřejší test z dějepisu (a bude pěkně trvdý), tak jsem tu na skok, abych vám sem přidala další kapitolu. Musím říct, že čím víc se blížíme ke konci, tím je těžší něco napsat a mě to dost deptá :D. Zrovna nedávno jsem vzpomínala na to, jak jsem s povídkou začínala, jak mi psaní hezky šlo. No, jo, kde jsou ty časy...
Teď ke kapitole - je klíčová. Díky ní se v příštích několika kapitolách odehrají věci, které by bez informací v tomto díle neměly vůbec cenu. Já sama mám akční kapitoly o dost radši než ty nudné oddechové a přiznám se, že jsem se nemohla dočkat, až se tyhle kapitoly zveřejní. No, snad se vám to bude líbit. Těším se na vaše komentáře!

Eva se zastavila, urvala sově z nožičky dopis a rozčileně jako vždy, když jí přišlo něco od Lili, ho otevřela. Přemýšlela, proč má Lili tak neodolatelnou touhu psát dopis někomu, kdo o sobě nikdy nedá vědět a vůbec se netuší, kde ten člověk je. Byla otravná.
Rozložila dopis a začala znuděně číst.

21. Nečekaná překvapení

17. října 2013 v 16:17 | Anytt* |  I think we will be happy before we die
Dnešní kapitola je hodně důležitá. Je v ní spousta věcí a náznaků, které budou v příštích kapitolách velmi důležité! Kapitolu věnuji všem, co povídku čtou a komentují ji. Je to jedna z nejlepších a nejdůležitějších kapitol, tak se hezky usaďte u počítače a dávejte pozor, protože se nám to pomalu ale jistě začíná zamotávat. Ať se Vám to líbí! ;) Já s ní jsem celkem spokojená.

20. Oslava

10. října 2013 v 20:42 | Anytt* |  I think we will be happy before we die
Další kapitola :) Tato je čistě oddechová, žádný zvrat, žádná důležitá chvíle, to hlavní teprve přijde v dalších kapitolách. A nebude to vůbec jednoduché napsat to, to mi věřte! Kapitolu věnuji svojí kamarádce Kačce za podporu. A jinak samozřejmě děkuji všem, kteří povídku čtou a komentují. Jste skvělí, bez vás bych neměla chuť pokračovat! ;)

Londýn zasypal krásný bílý sníh. Konečně přestalo pršet a lidé si mohli užít nadcházející zimy. Děti vyběhly do ulic a horlivě se koulovaly a i dospělí neodolali a přidali se k hrám. Alespoň tak tomu bylo ve světě mudlů. Kouzelnický svět na tom byl však jinak. Lidé stále bojovali za větší dobro a Smrtijedi toužili získat co největší moc.

Lili postavila na velký dřevěný vyřezávaný stůl dort ve tvaru Zlatonky a napíchala do něho osmnáct svíček. V mudlovském světě by to znamenalo začátek dospělosti, v tom jejich už to jeden rok dospělosti byl. Ačkoli v temné době nikdo neměl chuť ani čas slavit, Lili chtěla svému manželu udělat oslavu, na jakou nikdo nezapomene. Objednala mnoho láhví medoviny, koňaku, prvotřídních vín, ohnivou whiskey a máslové ležáky. Společně s paní Potterovou napekly mnoho dobrot a se skvělou organizační schopností Jenny vyzdobily jejich dům, ve kterém se oslava v okruhu rodinných přátel měla konat.

19. Omyl

6. října 2013 v 10:11 | Anytt* |  I think we will be happy before we die
Moc děkuju za komentáře k předchozím kapitolám, velmi mě potěšily! :) Jen tak dál :D
Další kapitolu věnuji mojí kámošce Ále na zlepšení nálady - je skvělé, když si společně stěžujeme na školu a máme úplně stejné pocity :D Doufám, že se ti kapitola bude líbit a potěší tě ;)
Přeji všem hezké čtení!

Hleděla na něco se směsicí hrůzy a strachu. Věděl to o ní. Věděl o ní vše. Nebála se jeho, měla strach z toho, že ji minulost konečně dožene.
"Nemáš něco k pití?" překvapila ho. Čekal, že se začne bránit, ale ona jen svěsila ramena a vyrovnaně si s ním chtěla promluvit. Ta Jenny Fellerová, ta, kterou znal, se vzdala.
Pozval ji dál. "Co třeba Ohnivou whiskey?" nabídl jí. Přikývla.
Když se vrátil, seděla na zemi v obýváku i přes to, že tam stál stůl a kolem něho čtyři židle. Zhroucená u zdi si položila prsty na spánky a pomalu je masírovala. Sednul si vedle ní a podal jí malou sklenku. Přiťukli si a Jenny svou vyprázdnila během jednoho loku.