13. Kdo je sakra Jenny?!

13. června 2013 v 20:45 | Anytt* |  I think we will be happy before we die
Moc Vám děkuji za milé komentáře, vždy potěší! Přidávám další kapitolu a doufám, že se vám bude líbit. I když je tam pár zvratů, je spíše oddechová a myslím, že vzhledem ke konci školního roku, to nejspíš oceníte. Přeji ještě jednou hodně štěstí s naháněním známek a také hezké čtení kapitoly! :)


Fénixův Řád sliboval a plnil vše, co si vystudovaní studenti bradavické školy přáli. Hlavním kritériem byl boj proti zlu. To všichni od práce v Řádu čekali, dokonce to potřebovali. Teď mohli všichni naplno ukázat, co v nich je. Mohli uplatnit svůj potenciál, mohli zjistit, v čem a ohledně čeho jsou dobří. Druhý bod spočíval v tom, že něco dělali. Po škole bylo odjakživa těžké najít si práci a Fénixův řád byl pro to jako stvořený. Nedostávali sice zaplaceno, dělali to dobrovolně z vlastní vůle, ale bojovali pro lepší svět. O to jim šlo. Mnoho lidí tvrdilo, že takoví lidé jsou blázni. Pracují bez výplaty a ještě se mnohdy nechají zabít stoupenci Pána zla.


Sirius se probudil, když do něj Lili jemně strčila. Zamžoural a spatřil rusovlásku, stojící po boku hnědovlasého brýlatého kluka. Promnul si oči a podíval se na papíry, které mu posloužily jako polštář.
"Kdy jsi naposledy spal, Siriusi?" zeptala se Lili starostlivě a dívala se na jeho bledou barvu. Ruku mu přiložila na čelo a zjišťovala, jestli nemá teplotu.
"Běž se vyspat domů, brácho. Službu za tebe vezme Jenny," poradil mu dobrosrdečně James.
"Ne, musím to dodělat, nechci, aby mě někdo střídal."
"Takhle se ale zhroutíš!" zhrozila se Lili a začala Siriusovi pomáhat s papíry.
Sirius se na ní zahleděl, jak kdyby byla malomocná. Oči měl však červené od únavy a víčka mu padala.
"A do postele!" nařídil James.

Členové Fénixova řádu se posadili kolem velkého stolu a do čela zasedl Albus Brumbál, který měl ve škole ještě poslední týden prázdnin. Podíval se na všechny přítomné, a i když se na schůzi rozhodně nesešli všichni, spokojeně se usmál nad hojným počtem.
"Kdepak je Sirius, Jamesi?" optal se bradavický ředitel nového člena.
"Pane, vypadal na zhroucení. Poslali jsme ho s Lili domů, aby se šel trochu prospat a Jenny si za něj vzala službu," vysvětlil James a usmál se na Lili. Od té doby, co vstoupili do Řádu, se jim život jednou provždy změnil.
Lili se vrátila ke svým rodičům a oznámila jim, že je zasnoubená a bude se vdávat. Maminka pochopitelně byla nadšená! Byla pravda, že jen co dostrojila první svatbu, už měla na krku druhou, ovšem radost její dcery byla i její radostí. Lili byla smutná a přešlá, že ji Petunie nepozvala na svatbu a nemohla se tak zúčastnit důležité chvilky svojí sestry. Nemohla s tím ovšem nic dělat, a tak se radši radovala z nastávající svatby, kterou její rodiče začali okamžitě připravovat.
Jamesova rodina přivítala jak svého syna, tak i Siriuse. Stejně jako Evansovi měli i Potterovi ohromnou radost z toho, že se jejich jediný syn bude ženit. James už absolvoval návštěvu u Liliiných rodičů, kterým se James, ačkoli o něm v minulých letech mluvila Lili dost hrubě, velmi zamlouval a věřili, že bude pro jejich dceru dobrým manželem. Teď byla na řadě Lili, aby se seznámila s budoucím tchánem a budoucí tchýní, ale rozhodli se ještě chvíli počkat.
Pobertové a Lili vstoupili do Řádu druhý týden od složení zkoušek OVCE. Všichni je nadšeně uvítali v kouzelnickém spolku a na začátek jim pomáhali se zorientovat v plnění úkolů pro Řád. Během těch několika měsíců se plně zaměstnali a všichni včetně Lili (ačkoli tu James nechtěl pustit) plnili důležité a mnohdy nebezpečné úkoly. Byla to náročná práce, ale všichni vytrvali a výsledky byly mnohdy více než uspokojivé.

Sirius se probudil u sebe v bytě, do kterého se nastěhoval pár týdnů po tom, co opustil brány školy. Nechtěl manžele Potterovi obtěžovat, dost na to, že se jim domů vrátil zasnoubený syn. Byt vypadal na dospívajícího muže celkem útulně. Během několika měsíců se tu Black zabydlel a zejména pokoj si upravil podle svého. Vymalovaný byl podle barev Nebelvíru stejně jako v jeho minulém pokoji u svojí rodiny. Všude po zemi se povalovaly novinové články o zmizení čarodějů a čarodějek a na stole ležely stohy pergamenů s nevyřešenými věcmi pro Řád.
Sirius se po dlouhé době cítil svěží a odpočatý. Postel se mu zdála jeho nejmilejším přítelem, se kterým si vždy rád pokecá nebo podnikne nějakou akci - zejména spaní. Nehodlal však dál lelkovat a zamířil na schůzi Fénixova řádu.

"Tak už ses prospal, kámo?" přivítal James svěžího Siriuse, který se po přivítání usadil u stolu, kde se konala rada.
"Kdo za mě vzal službu?"
"Jenny," odpověděl Remus.
"Kdo je Jenny?"
Odpovědi se mu nedostalo, protože se ztratila v spleti zmatku a paniky. Najednou nikdo nic neviděl, všude bylo jenom černo a kletby lítaly jedna přes druhou. Muži a ženy v kápích odhodlaně a s pokřikem prostupovali domem a zabíjeli členy Řádu. Lili a Pobertové se rychle vzpamatovali a zapojili se do nečekané bitvy proti Smrtijedům.

"Kde je Peter?" zavolal na ostatní Remus, když prohledávali mrtvá těla svých přátel i nepřátel.
"Nevím," křikl na něj Sirius a pomáhal zachraňovat zraněné čaroděje a čarodějky, kteří se ještě drželi naživu.
"Tomu už nepomůžeš, Siriusi," zašeptala Lili, když viděla umírajícího člena Řádu, kterému selhávaly síly.
"Co se to stalo?" zeptal se Sirius.
"Někdo vyzradil hlavní sídlo Řádu, máme v našich řadách špehy," konstatoval prostě Moody a vydal se za Brumbálem.
"Teď nemáme, kde být. Nemáme pevnou základnu, kam bychom mohli jít. Nemáme nic…," prohlásila smutně Lili a dívala se na mrtvé přátele, které si za posledních pár měsíců získala svým osobním kouzlem.
"Moji rodiče sem za chvíli přijdou i s Jenny nám pomoc," sdělil ji James opatrně.
"Proč se musíme seznámit v tak hrozné chvíli?" pronesla Lili nešťastně spíš sama pro sebe.
"Jdeme se Siriem najít Petera," oznámil jim Remus a společně s Tichošlápkem zmizel.

Peter se krčil v malé místnosti a chvěl se. Na ruce ho stále pálilo čerstvé znamení zla a třásl se strachy jak před Smrtijedy, tak před prozrazením, které hrozilo. Nikdo se nesměl dozvědět, že to hraje na obě strany, i když nedobrovolně. Bál se o sebe, bál se Pána zla, bál se o svoji matku, které hrozila smrt, kdyby cokoli prozradil svým přátelům. A přitom to chtěl tolikrát udělat. Tolikrát se chtěl vzbouřit. Nešlo to. Byl to jen malý, ustrašený kluk, nic víc.
"Petere!" uslyšel své jméno z dálky a roztřásl se.
Co když ho hledají Smrtijedi? Co když ho zabijí nebo ublíží jeho matce?
"Petere, kde jsi?" s úlevou poznal hlas Siriuse Blacka a vylezl ze svého úkrytu.
"Tady jsi! Hledali jsme tě po všech Merlinech, kde jsi byl? Tady?!" zadíval se Remus s opatrností na komoru, ve které Peter byl.
Červíček přikývl.
"Peter, děje se něco? Něco, co bychom měli vědět?"
Opět přikývnutí.
"Co se děje?" dožadoval se vysvětlení Sirius.
"Já jsem… Já se bojím o matku," změnil na poslední chvíli Peter svoji výpověď a s obavou, aby se neodhalil, se zadíval na své přátele.
"Neboj, kamaráde, Řád ji ochrání," ujistil ho Remus a poplácal chvějícího se Petera po zádech.

Lili se s obavou zadívala na manžele Potterovi, kteří se na ni s přátelským úsměvem v utrápené tváři usmáli a podali ji ruku.
"Dobrý den," pozdravila a oplatila podání ruky.
"Lili," rozzářila se paní Potterová, "jsi krásná přesně tak, jak Jamie říkal."
Lili se začervenala a zadívala se podezřívavě na Jamese.
"Měl pravdu, ten pacholek! Já nebýt šťastně ženatý, tak nevím, jak by to dopadlo," mrkl na ni.
"Tak ještě, že jsi," usadila svého manžela paní Potterová a omluvně se zahleděla na Lili.
"Jste všichni v pořádku, že ano? Jenny nám říkala, že to tu bylo strašné. Když k ní došel Brumbálův patron, okamžitě běžela k nám a ostatním, abychom vám šli na pomoc, ale… Očividně už bylo po všem," omlouval se pan Potter a vážně hleděl na snoubence, kteří se drželi kolem pasu.
"Bylo to drsné, Peter se ztratil a Sirius s Remem ho šli hledat."
"Doufám, že je v pořádku, takový chlapec by mohl být ve velkém nebezpečí," projevila paní Potterová vážné starosti o zavalitého chlapce.
"Doufejme, že bude," souhlasila s ní Lili.

"Je mi to moc líto, Siriusi," prohlásil upřímnou soustrast Albus Brumbál Tichošlápkovi, když se vrátil z hledací výpravy, a potřásl Blackovi rukou.
"To nic, pane profesore. Neměli jsme moc dobrý vztah. Matka… Nikdy mě nedokázala pochopit. Musí to znít strašně, ale… Neměl jsem ji rád a po její smrti se nic nezměnilo."
"V každém z nás je něco dobrého, Siriusi, a v tvojí matce určitě také bylo. Jen si to třeba neobjevil," domlouval mu profesor.
"A vy si myslíte, pane profesore, že je něco dobrého například v Pánovi zla?" optal se pochybovačně Sirius.
Albus Brumbál se zasmušil a neodpověděl.
"Tak vidíte," chvíli se odmlčel a poté pokračoval, "Rád bych přenechal dům, který jsem zdědil, Řádu. Ať poslouží jako hlavní sídlo. Nic mi neudělá větší radost než takto pomoci."
"To by od tebe byl šlechetný dar, Siriusi. Rád ho jako zakladatel přijmu. Budeme ovšem muset udělat pár úprav a hlavně zjistit, jestli tvoje zesnulá matka nějak neočarovala dům. Jenny slíbila, že si to vezme na starost."
"Počítali jste s tím, že vám ho přenechám?"
"Počítali jsme s tím, že ho budeš chtít využít k účelům Řádu," usmál se přátelsky Brumbál a ukončil tím poněkud napjatou konverzaci.

Lili se zahleděla na mrtvé a proti své vůli se otřásla. Při vědomí, že tu takhle mohl ležet James nebo někdo jiný z Pobertů, se jí dělalo nevolno. Co nás pro Merlina ještě čeká? Kolik trápení? Ach Evo, kéž bys tu byla a pomohla mi, vzpomněla si Lili na kamarádku, kterou už dlouho neviděla. Její prarodiče Lili oznámili, že se vnučka i s bratrem odstěhovala neznámo kam. Lili pro to měla jediné vysvětlení - Eva se nemohla snést se svými ambiciózními prarodiči. Ani se jí nedivila. Lili měla jednou to štěstí (nebo spíš smůlu?), že musela pracovat s manžely Louisovými a bohatě jí to stačilo. Připadala si před nimi neschopná, hloupá.
Teď už neměla žádnou kamarádku. Jistě, poznala spoustu nových lidí, ale víc než přátelé to byli spojenci. To je možná silnější pouto, ale ne takové jaké by si přála. Nechtěla být s nimi spojená proto, že mají stejný cíl. Radši by měla jednu pořádnou přítelkyni jako Evu, než tisíc spojenců.
Jistě, měla Jamese. James ji miloval a ona milovala jeho. Ale nemohla se mu svěřit se vším, nepochopil by to. Nevyrůstal tak, jako ona. Nevěděl, co to je strach o mudly. Netušil, co bylo s Evou a jak ráda by ji Lili pomohla a starala se třeba o její děťátko. Prostě nevěděl, a proto se Lili cítila tak strašně sama. Když na ně zaútočili Smrtijedi, nebála se o svůj život. Bála se o život Pobertů. To je to jediné pořádné, co jí na světě zůstalo.

Albus Brumbál se postavil, aby mohl začít svou zahajovací řeč. Všichni v nové místnosti utichli, přestali se rozhlížet všude kolem a podívali se na ředitele Bradavic.
"Vítám vás v novém sídle Fénixova řádu. Nacházíme se v domě rodiny Blackových, který nám Sirius vydal pro účely Řádu," všude se ozval potlesk a Sirius s kamennou a nečinnou tváří dělal, že ho neslyší, "S přípravou sídla jsme ovšem zameškali spoustu práce, a proto se pustíme rovnou k věci. Jamesi, ty s Lili půjdete najít moji dávnou přítelkyni Hannach Backovou. Je to výborná čarodějka a já doufám, že po předání mého dopisu se přidá do našich řad. Posílila by tím Fénixův řád a nám velmi pomohla. Siriusi, půjdeš s Jenny…"
"Kdo je sakra Jenny?!" vybuchl Sirius naštvaně. "V životě jsem tu ženskou neviděl, vůbec nevím, kdo je, ale všichni tu o ní mluví, takže… Kdo to ksakru je?!"
Chvíli bylo hrobové ticho a nikdo ani nedutal.
"Mluví tu někdo o mně?" Do dveří vstoupila s pobaveným výrazem dívka, až se Siriusovi i mnohým dalším zatajil dech. Drobná blondýnka okolo dvaceti let se s úsměvem dívala na Siriuse, který ohromeně zíral na postavu, tvary i celkovou vizáž této víly. Byla prostě… Jiná. Pobavený výraz ji přidával na přitažlivosti. Oči měla tmavě modré, řasy dlouhé. Hubené nohy měla odhalené a opálené. Od ostatních čarodějek se lišila. Nejspíš si nic nedělala s anglickým deštivým počasím a s hábity či normálními džíny. Naopak. Tělo jí zakrývalo tílko a kraťásky. Jednoduché, prosté. Přesto však byla nejspíš nejkouzelnější osobou v místnosti.
Albus Brumbál se na nově příchozí usmál, a když si sedla po jeho pravici, promluvil. "Pro všechny, kdo tuto nádhernou bytost neznají, toto je Jenny Fellerová. Jedna z nejschopnějších členek Řádu, která podobně jako ty, Siriusi, vstoupila k nám hned po škole. Svoji službu dělá již šest let a mimo jiné je to i vynikající bystrozorka."
Jenny se pobaveně zahleděla na Siriuse, který stále zaraženě seděl. Určitě ji netypoval na 23 let, vypadala mladší. Ovšem zkušenosti měla neuvěřitelné. Mnoho Smrtijedů, kteří jí čelili, to nepřežili a ti, co unikli, měli doživotní šok. Většinu z nich Pán zla sám zabil, protože mu nebyli už k ničemu.
"Tak tedy, Siriusi, ty a Jenny pro Řád zajistíte jednu velmi důležitou věc. Uč se od Jenny a nedělej hlouposti," poradil mu Brumbál.
Jenny Feller otevřela ústa a promluvila k němu. "Doufám, že se umíš přemisťovat," konstatovala a zároveň nadhodila otázku.
V Siriusovi se cosi konečně zlomilo a hrdě prohlásil, že ano.
"No, to se teprve uvidí," řekla Jenny posměšně a po zbytek schůze si ho už vůbec nevšimla.
Sirius se na ni po celou dobu zmateně díval. Ještě žádná se k němu nechovala tak, jako Jenny. Lili to pobaveně sledovala a chtěla ukázat Jenny palec nahoru. Vypadalo to však, že dívka má oči jenom pro profesorova ústa, ze kterých se linuly tisíce slov. Tvář měla najednou vážnou, odhodlanou. Soustředila se pouze na práci.

Po schůzi se všichni zvedli a zamířili za svou prací. Sirius dohonil rychle Jenny a připojil se k ní.
"Jak je možný, že taková hezká holka jako ty dělá zrovna bystrozorku?" pokusil se jí složit kompliment.
"Už jsem o tobě slyšela, Siriusi Blacku, a moc dobře vím, jaký jsi sukničkář. Mě si lichotkami rozhodně nezískáš."
"Nepokoušel jsem se…"
"Ale ano, pokoušel. Podívej, nic o mně nevíš a nikdy nic vědět nebudeš. Jenom spolupracujeme, nic víc. Vždycky se budeš ptát: Kdo je sakra Jenny?! Nikdy to nebude jinak," usadila Tichošlápka blondýnka a přemístila se.
Sirius zůstal chvíli zaraženě stát a poté ji následoval.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Mellisa Potterova Mellisa Potterova | Web | 14. června 2013 v 14:39 | Reagovat

Bola to krásna kapitola. Len sa mi nepáčilo, ako sa správali Sirius k Jenny. Najprv Eva a teraz Jenny. Uz je to dosť pomotane. Ale neva.. Dúfam že co najskôr pridas novu kapitolu :)

2 Rogue Rogue | Web | 19. června 2013 v 16:49 | Reagovat

To jsem opravdu zvědavá, jestli to bude tak jak Jenny slíbila anebo se ji Sirius dostane (nejen) pod kůži.
A co vůbec Eva ta z děje doslova vyšumněla, kdepak jí je konec?
Bitva se smrtijedy byla vážně nečekaná! :-o

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama