12. Příslib pro Pána zla

6. června 2013 v 21:02 | Anytt* |  I think we will be happy before we die
Máme tu další kapitolu a já hned na začátek vás poprosím o komentáře. Těší mě, že povídku čtete, ale bez vašich názorů (ať už kladných či záporných) mám menší chuť psát a také si na to nedělám větší čas. Každý komentář či rada potěší, věřte mi. Také můžete hlasovat v anketě, jak se vám celková povídka líbí. Opět kapitolu věnuji Mellise, která už se netrpělivě ptala, kdy se na scéně objeví Lord Voldemort. Ať se vám to všem líbí!


Na nebi svítil měsíc a ozařoval tak mýtinu, na které rostly bylinky používané k obřadním rituálům. Občas bylo slyšet zahoukání sovy, která zběsile létala sem a tam, jindy zase cvrkotali cvrčci. Rozhodně se střední Evropa od podmračeného podnebí Anglie velmi lišila.
Bylinkářka chodila bosa po zelené trávě a občas se sehnula pro nějakou rostlinu, ke které přičichla a rychle ji uklidila do koženého váčku, kde už měla lahvičku s ochranným lektvarem. Najednou se ozvala ohlušující rána a bylinkářka strnula a hleděla daleko do krajiny, kde se nejasně rýsovala postava v černém. Žena s dlouhými krkavčími vlasy vytáhla proutek, mávla s ním a zářivý měsíc zalily mraky. Bylinkářka si uvědomila, že stojí před čarodějkou, která hůlkou a kouzlem schovala měsíc, a zkusila přes tmu zahlédnout onu osobu. Najednou ucítila na prsou velký tlak a poté se bezmocně zhroutila k zemi.


Byl zrovna úplněk, když se dva muži prodírali temnými anglickými uličkami. Odkudsi slyšeli zamňoukat kočku, ale kvůli deštivým mrakům, které schovaly jediný přísun nočního světla, neviděli ani špičku nosu. Oba muži měli na sobě dlouhé pláště. Jeden si po něm dokonce šlapal a jednou zakopl.
"Pst!" sykl na něj druhý a zastavil se s hůlkou napřaženou před sebe, aby zjistil, jestli je někdo nesleduje.
Muž, vlastně skoro chlapec, šlapající si na svůj hábit na něj zamířil hůlkou a zkrátil si ho o dobrých deset centimetrů.
"Buď opatrný," varoval Alex Diens Severuse Snapa, který se spokojeně ušklíbl.
Najednou se Alex zastavil a Severus Snape ho napodobil. Podívali se na prázdné pole a zamračeně ho sledovali. Alex nařídil Snapovi, aby počkal na místě a poodešel kousek dál.
"Pojď," poručil mu po chvíli a vytáhl z kapsy osahaný papírek, na kterém bylo něco napsaného. Severus Snape mžoural očima, aby rozpoznal, co je na útržku pergamenu napsáno, ale po chvíli si přečetl adresu, a když vzhlédl, uviděl před sebou místo pole obrovský dům.
"Vítej doma," přivítal ho zlomyslně Alex a zaklepal na velké mahagonové dveře.
Dveře otevřeli dva Smrtijedi, kteří na ně namířili hůlkami a požadovali heslo. Alex jim ho sdělil a po krátkém zaváhaní překročil práh domu. Severus ho s obezřetností následoval a podíval se Smrtijedům přímo do očí.
"Alexi!" zakřičel na chlapce asi čtyřicetiletý Smrtijed, "Už vás očekáváme."
"Otče," oslovil Alex muže a chladně se podíval na matku, která se pokoušela ho obejmout.
"Za pár minut začne rituál, Alexi," napomenula paní Diensová syna, "Kde jste se zdrželi?"
Alex si ji znechuceně změřil a s odpovědí se nenamáhal. Severus si připadal zvláštně, obzvlášť, když ještě ani slova nepromluvil. V duchu politoval paní Diensovou a promluvil místo Alexe.
"Vzali jsme to oklikou, paní Diensová. To aby nás někdo z Fénixova řádu nestopoval," vysvětlil a ucítil teplý výraz Alexovi matky.
"Ty budeš Snape, že?" otočil se na Severuse pan Diens, "Podle Alexe jsi velmi schopný zejména v Obraně proti černé magii," Alexův otec si podezřele měřil chlapce s černými vlasy a sledoval jeho reakci.
"Tak se tomu říká ve škole, pane. Já bych to nazval pouze Černou magií. Ostatně, celý sedmý ročník se nemohu dočkat, až se přidám k Mistrovi."
"Tati, co se děje? Nějaké zpoždění?" zeptal se nervózně Alex svého otce, který vypadal ustaraně.
Pan Diens se zadíval na syna a na čele se mu objevila nepatrná vráska. "Máme jeden problém. Jedna Smrtijedka, Belatrix Lestrangeová, měla za úkol přivést jistou čarodějku-bylinkářku. Přivezla však jinou, téměř bezvýznamnou. Náš Pán se rozzuřil, Belatrix tvrdě potrestal a kromě ní i několik dalších Smrtijedů. Právě teď vybírá dalšího stoupence, který se úkolu zhostí, ovšem ten, kdo zklame, bude potrestán smrtelně. Mezi kandidáty je i matčin bratr."
"To by spíš pro něj měla být pocta, ne?" odfrkl znechuceně Alex. Rodinu z matčiny strany nikdy neměl rád. "Já bych se toho ujal hned!"
"To neříkej, Lexi, prosím tě!"
"Neříkej mi tak!" sykl na matku.
K rodině Diensově a Severusovi přistoupil jiný Smrtijed a něco potichu řekl otci Alexe. Potom se otočil na patě a zamířil pryč, do velké místnosti.
"Pán zla nemá zrovna nejlepší náladu, ale přijme vás a udělá ceremoniál. Kromě vás se ho zúčastní ještě několik… čarodějů," odfrkl si.
Severus Snape se zahleděl na pana Diense a pokusil se z jeho obličeje vyčíst, co mu leží na srdci. Pan Diens však Snapovi dokázal, že člověk může mít naprosto nečitelný výraz. A přesně takový Severus toužil mít. Jako první úkol ve službách Pána zla si dal, že nebude dávat najevo žádné myšlenky ani pocity.
Po chvíli rodiče Alexe odešli, ale ještě předtím stačila paní Diensová zašeptat, jak je na syna pyšná.
"Ooo, jak já jsem na Tebe pyšná, Lexi!" pitvořil se Alex, když se Severusem osaměli a čekali před velkou bránou, která skrývala místnost, kde se bude konat ceremoniál. Snape se ušklíbl a nasadil ledovou masku. Zbývalo jen vyčkat, až se dveře otevřou a vejít do nich. Po chvilce přivedlo několik Smrtijedů dalších šest chlapců. Většina vypadala, jako by právě dostudovala, stejně jako Alex a Severus. Byli tam však i starší muži, kteří oddaně čekali, až je Mistr přijme.
Severus netušil, co bude muset skládat za zkoušku. Nebál se, byl odhodlaný předvést, co umí. To všechno dělá proto, aby se svojí láskou byli spolu.

Brána se otevřela a po kamenné podlaze vykročilo několik mužů. Severus Snape se snažil příliš neohlížet po místnosti a s hrdým a pevným výrazem dojít až před Pána zla. To, co spatřil, však musel pozorovat. Téměř celá místnost byla ze dřeva. Vyřezávaný stůl a židle, stěny obložené tmavým dřevem. Podlaha se za bránou změnila z kamenné na dřevěnou. Hotový lesní ráj. U stolu nikdo neseděl. Na konci místnosti bylo velké křeslo, které snad jediné nebylo ze dřeva a na němž seděl muž střední velikosti s propadlýma očima a méně lidskou tváří. Od normálních čarodějů a čarodějek se velmi lišil. Poztrácel lidskost, i když by nikdo neřekl, že člověk není. Ve svém vzhledu měl něco… okouzlujícího. Až příliš, pomyslel si Severus a dál kráčel po dřevěné podlaze. V očích měl chlad a v tváři netečnost. Snape opět musel obdivovat, jak jsou Smrtijedi nečitelní. Tedy alespoň před ostatními. Věřil, že před Pánem zla je čitelný každý.
Podél zdí bylo rozestavěno mnoho Smrtijedů, sloužících jako stráž. Tři stoupenci Pána zla podpírali čtyři zbědované mladé muže, kteří se téměř zhrouceně krčili u jednoho kouta a zděšeně hleděli do druhého. Snape se podíval oním směrem a spatřil dvě ženy. Jedna měla bílou halenu a dlouhou fialovou sukni. Vlasy rozpuštěné, špinavé a zacuchané. Měla v nich kousky podivných květin, nejspíš bylin. Na sukni měla přivázáno několik kožených a několik látkových sáčků. Z látkových vykukovaly kousky bylinek, které provoněly dost studenou místnost. Severus si teprve teď uvědomil, jak moc je tu zima. V krbu však hořel silný plamen ohně, tudíž dal chlad za příčinu Pánovi zla. Druhá žena byla malá a tlustá. Na sobě měla bílou noční košili, vlasy vyrvané a na tváři zmučený výraz. Obě ženy byly v bezvědomí a po těle jim různě tekly pramínky krve. Severus si všiml, že v místnosti je ještě jedna klečící žena. Upírala pohled na zem, klečela asi dva metry od Pána zla a neodvážila se podívat se mu do očí. Měla černé vlasy a chladný, krutý výraz. Severus ji znal ze školy, dokonce ze své koleje. Byla to Belatrix Blacková, vlastně teď už Lestrangeová, sestřenice toho prašivého Siriuse Blacka, který se přátelil s tím divným Potterem.
Když se tak rozhlížel, spatřil ještě několik lidí, ze školy, kteří hrdě stáli u stěn a čekali, až ceremoniál začne.
Chlapci a muži se zastavili před Pánem zla, který se v křesle trochu napřímil.
"Vítám Vás, přátelé," oslovil Tom příchozí a pokřiveně se na ně usmál, "Je mi ctí, přivítat Vás v našem skromném příbytku. Jsem potěšen, že právě vy chcete rozšířit naše řady. Vidím, že mnozí z vás už tu mají příbuzné a rádi se k nim přidají," zadíval se přitom na Alexe a ještě jednoho muže, "Jsem však poněkud zaražen, že jste se objevili až teď. Škola přeci skončila již před několika měsíci."
Severus Snape zůstal mlčet, ale Alex to už nevydržel. Severus koutkem oka viděl, jak se jeho matka chmurně zatvářila.
"Můj pane, zdržely nás povinnosti. Nesměli jsme světu dát podezření o vašich a našich aktivitách."
"Ty budeš Alex, že?" zadíval se Lord Voldemort na manžele Diensovi, "Tvoji rodiče mi o tobě dost říkali. A přivedl sis i přítele," Severus Snape se dostal do zorného pole svého nového pána a lehce se mu uklonil.
Pán zla opustil svoje křeslo a zamířil k několika Smrtijedům. "Tady moji přátelé vám pomohou po ceremoniálu se zorientovat. Ukážou vám a předvedou, co je třeba zde udělat a jaké jsou naše zvyky. Než však přistoupíme k rituálu, dovolte, abych vám představil naše dnešní hosty," ukázal na ženy ležící v koutu místnosti, "Paní Pettigrewová je matkou našeho budoucího člena," ukázal Lord Voldemort na jednoho chlapce, kterého drželi Smrtijedi, "Nejspíš ho znáte ze školy a nechápete, k čemu by nám mohl být užitečný," zasmál se svému vlastnímu vtipu a několik Smrtijedů se přidalo, "Peter neboli Červíček však usoudil, že kvůli své drahocenné matce přistoupí na naši dohodu a rozšíří naše řady. Stejně tak několik dalších čarodějů," ukázal na zbytek chudáků, krčících se ve vlastní krvi.
Severus Snape se na ně podíval a s překvapením zjistil, že se jedná o většinu chudáků z Bradavic, kteří už vystudovali. Ušklíbl se, když se na něj zděšeně podívali, ve tvářích zoufalství, strach a bezbrannost.
"Naším druhým hostem je bylinkářka, kterou naše věrná Belatrix," prohlásil s opovržením Pán zla, "přivedla. Bohužel nenašla tu pravou, a proto se pár lidí nemohlo rituálu zúčastnit," zasmál se zlomyslně Tom, když si vzpomněl na nedávné mučení, "Nyní však skončíme zdvořilostní uvítání a přistoupíme k rituálu samotnému.

Po dlouhé hodině se šestnáct mužů a chlapců seřadilo před Pánem zla. Největší chudáci si mnuli paži, na které měli nově vypálené Znamení zla. Severus se cítil potupen, že musí stát vedle nich, ale trpělivě zůstal stát. Pán zla mávnul hůlkou a paní Pettigrewová se probudila a zahleděla se na syna. Pán zla jí nařídil, aby vstala a přivítala se s ním.
"Petere, Petere," šeptala maminka Červíčka a objímala ho. Peterovi ukáplo několik slz, když matku objal, a dokonce vykvikl, "Petere, co to má být?"
"Běž domů, mami, zítra za Tebou přijdu."
"Ne tak rychle," zastavil je Pán zla a pokynul jednomu Smrtijedovi.
"Zapomeňte!" vykřikl kouzlo Smrtijed a vymazal paní Pettigrewové paměť.
Peter se rozbrečel nanovo, ale vděčně se zadíval na Pána zla.
"Zbývá vyřešit poslední věc," promluvil Pán zla k novým Smrtijedům, "Belatrix Lestrangeová nesplnila úkol a je načase, aby tu věc vyřešil někdo jiný. Poprvé dávám příležitost novým tvářím. Tak co třeba…," odmlčel se Pán zla, když vybíral adepty, kteří měli najít čarodějku-bylinkářku, "Severus a Alex."
Snape a Diens vyšli z řady a uklonili se Pánovi zla. Matka Alexe se zachmuřila a jejímu bratrovi ztuhla tvář vztekem. Naopak pan Diens se zatvářil víc než pyšně.
Úplně první úkol, pomyslel si Severus a s hrdostí přijal výzvu, kterou mu Pán zla svěřil.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mellisa Potterová Mellisa Potterová | Web | 6. června 2013 v 21:44 | Reagovat

Už keď si začala písať som si všimla a myslela som si že máš talent. Ale trebalo ho este rozvinúť. A teraz si ma v tom utvrdila. Ty nielen že máš talent ale máš ho aj celkom rozvinutý. Táto kapitola bola úžasná a krásna. Túto kapitolu som priam hltala. Najviac sa mi páčila veta: Ve svém vzhledu měl něco… okouzlujícího. Táto veta bola úžasná. Hrozne sa teším na ďalšie pokračovanie. Snáď bude co najskôr. :)
P.S. Veľmi pekne ďakujem za venovanie :D

2 K K | 8. června 2013 v 20:30 | Reagovat

Zase dobré :) kapitola od kapitoly mě dostává víc a víc :)

3 Rogue Rogue | Web | 9. června 2013 v 0:24 | Reagovat

Jo, i mistr tesař se někdy utne, chudák Belatrix.
Pěkná kapitola jsem zvědavá jak si s tím úkolem poradí Alex se Severusem a jestli ta bylinkářka bude mít nějakou významější roli.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama