4. Pamatuj, važ si toho, co můžeš mít a máš

13. dubna 2013 v 20:16 | Anytt* |  I think we will be happy before we die

Tak máme tu čtvrtou kapitolu povídky. Mám jich už celkem napsaných osm a devátou neupravenou, ale nemám tolik čas na přidávání, taky proto, že už se konečně zlepšilo počasí a můžu chodit víc ven. No, nezbývá mi než vám popřát, aby se vám kapitola líbila a užili jste si ji. Těším se na vaše názory.

Lili seděla ve Velké síni u snídaně a jedla míchaná vajíčka. Skoro nikdo u jídla ještě nebyl. Bylo brzo ráno, a jelikož Lili nemohla spát, šla se najíst. Celou noc neklidně spala a přehrávala si události posledních dní. Jak je možné, že když je člověk starší, má čím dál víc starostí? Dumala nad tím dlouho, ale nic nevymyslela. Pořád jí vrtalo hlavou, jestli neudělala chybu, když včera k jezeru nepřišla. Nejdřív se utvrdila v tom, že je vše v pořádku a jinak se rozhodnout nemohla. Na druhou stranu, pokud jí dopis napsal opravdu Potter, neměla by se alespoň podívat, jestli to myslí upřímně?
No teď už je to jedno, Lili. Už si to promeškala a jiná šance nebude.

Snídaně už jí ani nechutnala. Odložila talíř a napila se trochu dýňové šťávy. Ta jakoby jí zhořkla v puse. Fuj!
"Ahoj, Lili," pozdravil člověk, který si k ní přisedl, ale kterého si nevšímala pro svoje dumání. S překvapením zjistila, že jí normálním způsobem pozdravil právě Potter.
"Ahoj…"
"Předala ti včera Helen…," odmlčel se James a plaše se na ní zadíval.
Lili byla zmatená. Co to dělá? To není on, tak proč mě tak mučí nevědomostí?
"Předala."
"Takže si uhodla, že to je ode mě, protože si nepřišla," konstatoval prostě Dvanácterák bez jakékoli emoce.
"Měla jsem moc práce s úkolem na runy," začala se vymlouvat Lili.
"Na tom nezáleží. Je to tvoje volba, budeš sama."
"Co prosím?"
"Má pravdu, Lili. Zůstaneš sama. A potom, v zoufalství, dopadneš tak, jako já," zjevila se po Liliiné levici Eva.
"Budeš sama…"
"Sama…"
"Nebudeš nikoho mít…"
"Takhle dopadneš…"

Lili se s hrůzou probudila a cítila, jak s ní někdo třese.
"Knihovna není na spaní!" křičela na ni knihovnice.
Byl to jen sen, vydechla Lili s úlevou a začala si skládat. Podívala se na hodinky a viděla, že má ještě půl hodiny čas. Potřebovala nutně najít Evu a poradit se s ní.

Když Lili dorazila do společenské místnosti, viděla v ní spoustu studentů, kteří si dělali úkoly na další den. Neviděla ani Pottera, ani Evu, dokonce ani Siriuse, na kterého stále měla vztek kvůli své kamarádce a kterému se chtěla pomstít. Rozhlídla se tedy ještě jednou a spatřila Remuse Lupina. Remus Lupin byl jedním z přátel Jamese Pottere, ale Lili si s ním rozuměla mnohem víc, než s kýmkoli jiným z Pobertů.
"Remusi?"
"Lili, ahoj."
"Potřebuju se tě na něco zeptat. Poslal mi James přes nějakou holčinu dopis, ve kterém bylo, abych za ním přišla v pět hodin k jezeru?"
Remus se na chvíli zamyslel a očividně uvažoval, kolik toho může prozradit. "Ano," prozradil nakonec.
"Nevím, jestli tam mám jít," přiznala Lili a podívala se na něj.
"Lili, James není takový, za koho ho považuješ, opravdu ne. Jen se bojí správně vyjádřit a tak dělá to, co dělá."
"Navíc k tomu může pobavit spoustu lidí, že?" pronesla Lili jedovatě.
"Neodsuzuj ho hnedka. Měla by sis vážit toho, co máš a co můžeš mít. James je fajn kluk."
"Jak si mám vážit někoho, kdo na mě pořád křičí, aby pobavil ostatní?"
"Proto bys tam dneska měla jít. Třeba zjistíš, že to není jenom kluk, který na tebe řve přes celou učebnu."
"Asi máš pravdu, děkuju."

Merline…Mně je zle, pomyslela si Eva, když vyprázdnila svůj žaludek do záchodové mísy. Byla úplně zelená a každou chvíli se dávila. Po chvíli už neměla co zvracet, ale špatně jí bylo pořád. Co jsem to asi mohla sníst?
Utřela si pot z čela a na chvíli se posadila, aby se vydýchala.
"Jsi v pořádku? Haló? Jsi v pořádku?" křičela na Evu nějaká dívka. V první chvíli ji Eva vůbec nevnímala.
"Cože? Ne, je mi hrozně."
"Vypadáš hrozně."
Ta je teda upřímná, napadlo Evu.
"Pojď, zvedni se…pomalu, pomalu… pomůžu ti do ložnice. Lehneš si a bude ti dobře. Jedla si něco?"
"Nevím," přiznala Eva. Nikdy se moc nezaobírala tím, co jí. Od té doby, co se vyspala se Siriusem a on jí potom nechal, jedla málo, skoro nic. Lili si o ní dělala starost, že tolik dní nejí. Jí to bylo fuk.

Eva byla tak zamyšlená celou tou situací mezi ní a Siriusem, že si ani nevšimla, že jí dívka pomohla až do postele.
"Vyspi se, bude ti líp," poradila a odešla.
Bylo jí hrozně špatně. Kdybychom se Siriusem nepoužili ochranu, tak bych si snad myslela, že… Panebože!

Nepůjdu tam, nemůžu, uvažovala Lili stále dokola, když kráčela k jezeru. Byl celkem pěkný den, už se stmívalo, ale stále bylo ještě světlo. Za tmy bych nešla!
Pomalu se přibližovala a už z dálky viděla osobu, stojící u jezera.
"Přišla si," přivítal ji James.
"Jak vidíš," odvětila Lili a podívala se mu do očí, "proč si mi poslal ten dopis?"
"Chtěl jsem se ti především omluvit za svoje chování."
"Nemůžeš se mi omlouvat za celý svůj život."
"Jedna nula pro tebe," zasmál se James, "teď vážně, Lili. Omlouvám se, že jsem vytáhl věci, které jsou pro tebe nepříjemné. Chtěl jsem ti to nějak vynahradit, ale nenapadalo mě jak, tak jsem… no, podívej sama."
Lili se zahleděla na jezero, kam James ukázal. Na vodě tančili dva jezerní lidé a zpívali písničku v jezerním jazyce. Lili tomu nerozuměla, ale bylo jí krásně. Dívala se na ty dva, kteří po chvíli zmizeli pod hladinu, a už je nespatřila.
Se slzami v očích se podívala na Jamese.
"Jak si to dokázal?"
"Říká ti něco Pro mládí a lásku bych udělal vše?"
"Brumbál?"
"Stálo mě hodně ho přesvědčit,"zasmál se James.
Lili na něj nechápavě pohlédla. "Proč si to udělal?"
"Záleželo mi na tom," přiznal James, "Lili, vím, že si o mně myslíš jen to nejhorší, ale… Já se chci vážně polepšit, opravdu."
"Nejhorší si myslím jen o Tom, jehož jméno nesmíme vyslovit a o Smrtijedech," namítla Lili.
"Tak to hraje celkem pro mě," zasmál se James.
"Jamesi…"
"Počkej, nic neříkej. Zkusme být prosím alespoň kamarádi, prosím!"
"Já nevím."
"Nevíš?"
Lili se zamyslela. "O co ti přesně jde, Jamesi? Sedm let na mě ječíš, chováš se jak arogantní hajzlík a najednou se přes jednu pitomou noc změníš? Co za tím je?"
"Ty," odvětil prostě James, "Záleží mi na tom, co si ty o mně myslíš."
Lili od něj odvrátila pohled a bolestně se zamračila. "Víš, dlouho jsem uvažovala o tom, jestli sem vůbec půjdu. Teď si nejsem úplně jistá, jestli jsem udělala správně."
"Prosím, dej mi šanci se napravit, Lili," požádal James.
Lili se zhluboka nadechla a podívala se na bradavický hrad. "Jestli to všechno zkazíš, už nebudeš mít šanci," varovala ho Lili.
James jí chtěl obejmout, ale potom se zarazil. Nespěchej na ní. "Děkuju," řekl místo toho.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Rogue Rogue | Web | 14. dubna 2013 v 11:51 | Reagovat

Jééé, Sirius jako tatínek tak to si fakt nedovedu představit a myslím, že nejsem sama, že on nic takového rozhodně nečeká. Takže otázka je následující - jestli je Eva opravdu těhotná postaví se k tomu Sirius čelem a bude ji stát po boku nebo to bude považovat za Evino selhání...?
Jinak je supr, že Lili k jezeru šla v úvodu jsem se úplně lekla, že se na to vykašlala! Krásná kapitola :)

2 Potteraci-fanclub Potteraci-fanclub | Web | 15. dubna 2013 v 16:43 | Reagovat

Jémine ja som sa tak zlakla že tam nesla ale nakoniec išla to bolo fajn. Hlavne james nič nesmie zrýchliť. Lily je tvrdohlavá osobnosť. A k Eve to boli fascinujuce keby mala babo tak to by bolo žužo. V podstate súhlasím s Rogue. Či sa tomu postaví alebo či sa zachová ako zbabelec. Rýchlo na ďalšiu mapitolku už sa teším. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama