2. I ty, Evo?!

2. dubna 2013 v 20:21 | Anytt* |  I think we will be happy before we die

Děkuju všem za přidané komentáře a hodnocení k první kapitole povídky, moc mě to potěšilo, ať už jste psali do komentářů či mimo. Budu moc ráda za další příspěvky, kritiky, pochvaly, prostě nějaké hodnocení. Děkuju.

"Lili? Ty brečíš, Lili? Co se stalo?" ozvala se Eva Luisová, když vešla do téměř prázdné společenské místnosti bradavické koleje Nebelvíru a uviděla Lili v křesle, jak pláče. "Potter?" odtušila.
Lili si otřela slzy hřbetem ruky. "A Snape."
"Vykašli se na ně, oba to jsou volové!"
"Severus je kamarád," namítla Lili.
"Ale je divnej… to, jak se na tebe dívá… je to divný," otřásla se Eva.


V tu chvíli vešli do společenské místnosti Pobertové. James se jediným pohledem podíval na Lili a ihned odvrátil pohled. Sám si říkal proč. V podvědomí však věděl, že je to proto, že nechtěl vidět, jakou jí způsobil bolest.
Eva se zvedla a namířila si to k Jamesovi. Stoupla si před něj a vrazila mu facku.
"Evo?!" vykřikla zděšeně Lili, ale potěšilo ji, že se jí někdo tímto způsobem zastal, obzvlášť když šlo o Jamese Pottera.
"Co děláš?!" ozval se i James.
"To, co si zasloužíš, Pottere!" zařvala Eva a obrátila se k odchodu do ložnice.
Sirius se usmál. "Hej Evo!"
"Co je?!"
Sirius se k ní přiblížil a cosi jí zašeptal do ucha. Eva se usmála a přikývla.
Severus přemýšlel. Na pokoji nikdo nebyl a tak se mohl jakkoli tvářit a o čemkoli dumat, aniž by musel skrývat případnou bolest. Lili mu odpustila, ale stále jí to bolí. Co jsem to tenkrát udělal? Co mě to napadlo? Vždyť já jí… je moje všechno. Ach Lili promiň… kdyby jen Potter nebyl! Byli bychom jenom my dva a nic by nám nestálo v cestě. Lili… copak to nevidíš? Jsi pro mě vším… mým vzduchem, mojí krví, mou energií, mým kouzlem… Odpusť mi, prosím…Ach Lili… sedm let a ještě déle…
Z přemýšlení ho vytrhl jeho spolubydlící Alex Diens. "Hej Snape! Slyšíš mě?!"
"Jo, co chceš?" zeptal se nevrle Severus.
"Mám nový zprávy," informoval se sadistickým potěšením Alex.
"O tom?"
"Jo, přidávají se k němu další. Brzo budeme moct i my dva."
Snape se zatvářil všelijak.
"Co? Ty už nechceš?"
"Nevím," přiznal Severus.
"Co se ti honí hlavou, Snape?" zeptal se podezřele Alex.
"Já jen, že… je to složitý…"
"Lili?! Vzdej to, nemáš šanci," posmíval se Alex do té doby, než se Severus zvedl, shodil židli, přeskočil vzdálenost mezi nimi a chytil ho pod krkem.
"To…už…nikdy…neříkej!"
Alex se zasmál. "Vidíš? Máš k tomu všechny předpoklady! Ty ses pro tohle narodil, pro něj. Stejně jako já, sám to víš a vidíš. A ty by ses toho chtěl vzdát kvůli nějaký náně? Hej, hej, hej! Uklidni se Snape!" zavrčel Alex, když Severus přitlačil, "Můžeš ji mít. S jeho pomocí to dokážeme. Budeme slavní, no tak!"
Severus Snape pustil Alexe a podíval se na svoje zápěstí. Tak tady budu mít příslib mojí oddanosti jemu.
"Moje rodina se k nim brzy přidá a já dám slib, že jen co dokončím školu, půjdu taky. Rozmysli si dobře, jestli půjdeš se mnou nebo proti mně. Potom už bychom totiž nemuseli být kamarádi," pohrozil Alex a odešel z místnosti.
To nejsme ani teď, pomyslel si Severus.
Sirius Black si těsně před večerkou pohrával v Astronomické věži s hůlkou a čekal. Za malý okamžik se otevřely dveře a vstoupila Eva.
"Ahoj krásko," pozdravil Tichošlápek.
"To říkáš každý?" zeptala se s lehkou bolestí v hlase Eva, ale nedala na sobě nic znát. Samu hnědovlásku s vlasy po ramena překvapilo, jak snadno přijala Tichošlápkovu nabídku, ale neděsilo jí to. Věděla o jeho pověsti, ale byla připravená to podstoupit.
"Jen pár," zalhal Sirius. Říkal to každé a pořád. A vždy to zabralo.
Eva na sobě měla krátkou sukni a tílko. Z toho ji dostanu hladce, pomyslel si Sirius. Přistoupl k ní a jednou rukou jí přidržel hlavu a začal ji líbat. Citlivě a intenzivně. Svůj jazyk proplétal s jejím a nenápadně se s ní blížil ke zdi, na kterou jí zanedlouho přitisknul. Třásly se jí kolena a byla jako omámená. Jako každá, zasmál se. Druhou rukou jí vytáhnul sukni a začal jí hladit po stehně. Sama se od něj odtáhla a sundala si tílko, pod kterým nic neměla.
"Nádherná," usmál se Sirius a Eva se začervenala. Cítila, jak moc to oba chtějí. Ona proto, že jí dokonale okouzlil a najednou se nebála ničeho. Nelitovala toho, že souhlasila. Chtěla, aby to byl právě on. On to chtěl proto, že byla krásná a že byla další, se kterou něco chtěl mít.
Sám si sundal tričko a džíny a stáhnul jí sukni. Potom ji položil na studenou podlahu, až zavzdychala a sundal jí kalhotky. Chvilku si s ní pohrával a zanedlouho už se jejich těla o sebe třela.
Po deseti minutách si už Sirius oblíkal džíny a triko. Jeho tvář najednou zchladla, přesto se několikrát samolibě ušklíbnul, když si vzpomněl na poslední vteřiny, kdy oba současně vzdychali. Eva byla celá rozklepaná, bolelo jí úplně všechno a pomalu se sunula do svého oblečení. I ona měla podivně zvláštní náladu. Právě se milovala s největším Casanovou Bradavic a líbilo se jí to. Nevěděla ale, co čekat dál, jak se bude Sirius chovat. Byla úplně rozlámaná. Skoro se nemohla postavit, Sirius jí musel pomoci.
"Bylo to hezký, měj se," rozloučil se s ní Sirius a sám bez ní spěchal do společenské místnosti. Eva zůstala se zvláštním zklamáním chvíli stát a po pár minutách se s přidržováním pustila po schodech dolů, aby stihla být před začátkem večerky na svojí koleji. Potřebovala se svěřit Lili, nutně.
"Kolikátá už?" zeptal se James Siriuse, když se vrátil ze svého dobrodružství.
"Šedesátádevátá," pochlubil se Tichošlápek.
"Nechutný!" podotkl Remus.
"Proč?" zasmál se Sirius.
"Jsi borec, kámo!" přispěchal se svou troškou do mlýna Peter.
"Jdu spát, jsem unavený," oznámil Black a lehnul si s úsměvem na rtech. Dalších pár minut vzpomínal na dobrodružství na Astronomické věži.
"Evo, jsi to ty?" zeptala se Lili rozespale, když někdo otevřel dveře. Ostatní spolubydlící už spaly, tak musela šeptat.
"Jo. Lili? Nemohla bys ještě na chvilku jít se mnou do společenky?"
Lili se ustaraně zvedla a zamířila za kamarádkou. "Co se děje?"
"Já a Sirius…," zašeptala Eva a pomalu jí stekla jedna slza. Lili se polekala, co se kamarádce přihodilo, ale Eva byla právě v tu chvíli dokonale šťastná.
"Ty a Sirius co?" zeptala se zmateně, ale se zlou předtuchou Lili. Podívala se pozorněji na kamarádku. Motala se, sukni měla neupravenou a stále se ošívala v dolní oblasti svého těla.
"No… to," rozbrečela se už naplno Eva, až se Lili lekla, že se někdo začne vyptávat. Evě to bylo ale jedno. Plakala a zároveň jí na tváři hrál úsměv, až začala být Lili opravdu zmatená.
"Ach ne… I ty, Evo?!"
"Ty to nechápeš, bylo to úžasný!"
"No… nechápu. Proč zrovna Black?!"
"Nevím," zapištěla Eva a brečela.
"Tak se vybreč, bude to dobrý, neboj, to zklamání přejde," utěšovala ji Lili.
"Zklamání? Cože?"
"Copak ti není líto, že si se vyspala právě se Siriusem?"
"Cože? Ne! Ne! Proč bych měla?!"
"Protože je to největší sukničkář na škole! Proč zrovna on a napoprvé?"
"Křivdíš mu," vytkla Eva Lili její připomínku.
"Víš, co o něm koluje přece."
"To jsou jen pomluvy! On takový není, sám mi to řekl. Myslíš, jak jsem hrozně zklamaná, ale mně se to líbilo! Bylo to úžasný, intenzivní! A ty mi to nepřeješ?! Proč, Lili?!"
"Protože je to Black!"
"Závidíš, že jsem to udělala první a měla jsem s kým! Kdyby si pořád neodmítala Pottera, tak bys to taky mohla zažít, pak by si o tom takhle nemluvila. Vůbec Siriuse neznáš, je úplně jiný, než jak o něm všichni mluví! Tvůj největší problém je, že jsi nepřející Lili. Já myslela, že jako kamarádka mě podpoříš, budeš chtít znát každý detail a budeš mít radost, ale ty ne. Ty to prostě nedokážeš skousnout. Ale můžeš si za to sama, víš? James tě má možná opravdu rád a ty to jenom slepě nevidíš. Ale takhle zůstaneš pořád sama! Zklamala si mě, Lili…," zvedla se z křesla Eva a pomalou bolestivou chůzí zamířila do sprch a poté do ložnice.
Lili zůstala ohromeně sedět a lítostivě si přehrávala to, co jí právě kamarádka řekla. Věděla, co je Black zač a že se jen tak nezmění. Snad ani láska, pokud ví, co to vůbec je, by ho nedokázala změnit. Moc dobře věděla, co provedl její kamarádce Dennis. To, co všem. A Eva na tom bude stejně. Kvůli takovýmu mizerovi se hádáme!
Lili se ale musela zamyslet i nad tím, co řekla o Jamesovi. Tohle přece není láska. Člověk nemůže milovat a přitom se chovat takhle. Co je to vlastně láska? Je láska to, co zažívá Eva? Je láska jenom okouzlení, které zmizí zklamáním? Co to vlastně je? A poznám to někdy?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Rogue Rogue | Web | 3. dubna 2013 v 14:27 | Reagovat

Jé, po tvém komentáři jsem polichocená spíš já, to by mě nenapadlo, že moje povídky mohou být pro někoho vzorem! Ale moc mě to těší. Na spřátelování moc nehraju, spíš mám oblíbené blogy, ale nechám ti udělat ikonku a k těm spřáteleným si tě přidám ;)
A co se týká kapitoly - máme tu poměrně obvyklou zápletku aneb strašlivý sukničkář Sirius. Tak by mě zajímalo jestli mu Eva začne nějak hlouběji vrtat hlavou či jak to bude. A jak bude dál Eva šťastná...?
Ta hádka mezi ní a Lili byla realistická...

2 Potteraci-fanclub Potteraci-fanclub | 3. dubna 2013 v 21:39 | Reagovat

Pekné naozaj pekné páči sa mi to :)

3 potteraci-fanclub potteraci-fanclub | Web | 3. dubna 2013 v 21:54 | Reagovat

Dáš si ma tieť medzi oblíbené odkazy lebo ja ťa už mám tiež

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama