We should care...

14. března 2016 v 17:03 | Anytt* |  Blog
Hodně dlouho jsem se odhodlávala tento článek napsat. Stále jsem to odkládala a odkládala, chtěla jsem se tomu vyhnout. Jenže, nemám ráda resty, a proto jsem i tentokrát musela zasednout na blog.cz a napsat něco, co jsem doufala, že se mi vyhne. Bohužel, čas je neúprosný a my všichni stárneme. A čím víc stárneme, tím víc se měníme. A změnila jsem se i já a můj blog...
 

Poděkování

28. února 2016 v 19:50 | Anytt* |  Menší než malé množství lásky
Na úplný závěr bych chtěla poděkovat pár lidem, kteří se nějak "podíleli" na tvorbě povídky Menší než malé množství lásky. Povídku jsem psala strašně ráda, tak doufám, že se vám líbila a byli jste s ní spokojení :)
Děkuju, že jste ji četli! A teď už konkrétně...

Epilog

19. února 2016 v 21:45 | Anytt* |  Menší než malé množství lásky
A je tu finále :) Díky, že jste to se mnou vydrželi :) Užijte si epilog a mějte se krásně! :)


O rok později


Červnové slunce pražilo, a tak se Pobertové společně s Lily uchýlili do stínu stromu. Rusovláska seděla zády k Jamesovi a opírala se o něj, zatímco jeho přidržoval strom. Ostatní seděli různě rozmístění, Sirius napůl vleže, Remus se zkříženýma nohama a Červíček s nohama nataženýma. Užívali si krásných posledních teplých dní, které kdy v Bradavicích stráví. Před pár dny složili zkoušky OVCE a na výsledky si museli počkat. Proto svůj volný čas věnovali nicnedělání, opalování a loučení s milovanými Bradavicemi.
 


10. Vítěz a poražený

1. února 2016 v 21:10 | Anytt* |  Menší než malé množství lásky
Poslední kapitola :) Ještě zbývá epilog a je konec. Opět poprosím o váš názor. Užijte si to :)

Bolela ji hlava a těžko se jí dýchalo. Oči měla těžké, nechtěla je zvedat. Byla by to moc velká námaha. Kolem sebe slyšela hlasy, které narušovaly klid, který do té doby měla. V hlavě jí stále víc tepalo. Chtěla je poprosit, ať se ztiší, ať alespoň chvilku mlčí, aby se hlava mohla uklidnit a ta bolest zmizela. Matně si vybavovala události posledních čtyřiadvaceti hodin. Přicházely pomalu, po kouscích. Ráno snídala ve Velké síni, dopoledne měla vyučování, vzpomínala na hodinu lektvarů s Křiklanem a na dokonalý lektvar Lily Evansové. S tím jménem se jí toho pojilo hodně. Vybavila si temné jezero, rudé jiskry, vodu, příšery v ní a… přízraky.



Vidořád

3. ledna 2016 v 21:54 | Anytt* |  Knihy

napsala: Samantha Shannonová
přeložila: Lenka Kapsová
počet stran: 519

S šestnáctkou do nového začátku!

1. ledna 2016 v 0:05 | Anytt* |  Blog
Čas letí jako bláznivý...

Přesně takhle začíná jedna z písní Karla Gotta. A má pravdu, protože je tady další nový rok, rok 2016. Já sama musím přiznat, že jsem na něj čekala jako na smilování. 2015 mi přišel neuvěřitelně dlouhý a moc dobrých věcí mi nepřinesl. Teprve konec roku se začal zdát tak nějak lepším a upřímně doufám, že se přehoupne do začátku toho nového.
Jak už jsem se teda zmínila, žádnou nostalgii k roku 2015 nemám a naopak jsem ráda, že už je za námi. Byl to pro mě asi zatím nejnáročnější rok. Stalo se hodně dobrých věcí, ještě víc těch špatných, ale už je to všechno za mnou, takže víc to rozebírat nebudu. Podstatné je, že je tady nový začátek. Jasně, prakticky se nic nemění, čas je pořád stejný, akorát se změnilo jedno číslo. Upřímně, sama moc nechápu, proč lidi kolem nového roku tolik nadělají. Nicméně, jelikož jsem za něj tentokrát opravdu vděčná a i já v něm tak nějak vidím novou příležitost, chci vám i letos popřát jen to nejlepší. Jako obvykle bych vám chtěla přát hlavně pevné zdraví, spoustu krásných zážitků apod., ale pokud jsem si něco z roku 2015 odnesla, tak vám opravdu ze všeho nejvíc přeju štěstí. Protože když je člověk šťastný, hned se mu vede lépe. Ne vždy máme dobrou náladu, ne vždy je nám do smíchu. Máme slabší a horší chvilky, ale nikdy, nikdy nesmíme zapomenout doufat ve štěstí. Protože být spokojený znamená mít spokojený život :)

Takže tedy, ať je pro vás 2016 něčím úžasným. Já pevně věřím, že pro mě bude a že bude i pro vás. Ať už ho berete jako nový začátek nebo prostě jen jako pokračování roku 2015, žijte ho naplno. Klidně si dejte předsevzetí, které hnedka druhý den porušíte (já osobně si letos dávám spíš cíle), dělejte blbosti, dělejte chyby, ale nepřestávejte se při tom usmívat! A hlavně, když vás život srazí na kolena, nezapomeňte se zvednout. Klečet na kolenou totiž docela dost bolí...:)


Šťastný nový rok 2016!!!



Vánoce pod (či pro?) psa

23. prosince 2015 v 11:31 | Anytt* |  Další povídky
Ahoj!
Po delší době opět jednorázová povídka z prostředí Harryho Pottera a týká se Vánoc. Tímto bych i já Vám chtěla popřát veselé Vánoce, spoustu radosti, pohody, klidu, zkrátka a dobře - užívejte, jak jen to jde! :)
Doufám, že Vaše Vánoce pod psa nebudou ;)

9. Ustup nebo zemři

25. listopadu 2015 v 21:54 | Anytt* |  Menší než malé množství lásky
Další kapitola, jedna z posledních a řekla bych, že klíčová :). Byla zamýšlena jako taková ta hlavní, kdy dojde k určitému rozuzlení Katiny povahy, tak snad jsem to splnila. Chtěla bych vám připomenout poslední kapitolu, ke které jste se příliš nevyjádřili, a chci vás poprosit o váš názor na momentální kapitolu :).
Doufám, že se bude líbit, mějte se krásně! ;)

Kam dál